Svátek
Svátek slaví sv. Josef Kupertinský
Svatý Josef, občanským jménem Giuseppe Maria Desa, se narodil v jihoitalském Copertinu (Kupertinu) 17. června 1603. Jako mladík vážně onemocněl, během své nemoci učinil slib, že se po svém uzdravení stane knězem a františkánským řeholníkem. Svůj slib splnil – 18. března 1628 byl vysvěcen na kněze.
Josef Kupertinský působil následujících 11 let u kaple Matky Boží z Grotelly ve svém rodném městě. Lidé mu začali připisovat četné zázraky, což se doneslo až do Říma. Proto byl svatý Josef dvakrát vyšetřován Svatým oficiem. Ani jeho představení netoužili po senzacích, proto byl překládán – nejprve do Assisi, pak do Pietrarubbie a Fossombrone. Nakonec žil v Osimu, kde také zemřel 18. září 1663.
Josef Kupertinský je ctěn jako patron studentů, a to zvláště ve zkouškovém období. Protože se tradovalo, že se při vytržení vznášel nad zemí, vybrali si jej za svého patrona také letci, piloti (zvláště jej vzývali američtí piloti za druhé světové války) a od roku 1963 také astronauti.
Svátek slaví Kryštof
O životě a působení jednoho z nejznámějších a nejpopulárnějších světců a pomocníků v nouzi nejsou celkem žádné autentické zprávy. Víme pouze, že existoval a byl popraven - všechna ostatní podání jsou jenom legendami. Přesto požívá tento světec přímo báječné úcty. Svědčí o tom i množství řemesel a živností, jejichž je patronem. Mimo jiné je také ochráncem automobilistů, mnozí z nich si upevňují do svého auta jeho plaketu. Připomeňme si ještě jednou jeho napůl pohádkový příběh:
Kryštof se zřejmě narodil ve 2. století v Kanaanu a od svých rodičů dostal jméno Reprobus. Byl to velmi statný muž a svou silou se podobal obru. Jeho síla jej vedla k tomu, že chtěl sloužit nejmocnějšímu panovníkovi světa: stále však nemohl najít toho pravého, až mu jeden starý poustevník poradil, aby přenášel na svém obrovitém těle lidi přes nedalekou řeku. Jednou přenášel Reprobus malého chlapce, avšak uprostřed řeky už nemohl nezvyklou váhu dítěte unést. Když došel zcela vyčerpán na druhou stranu, řeklo mu dítě: „Ježíš Kristus byl tvým břemenem. Nesl jsi víc než celý svět.“ Pak se nechal Kristus Reprobovi poznat a v řece jej pokřtil jménem Christophorus, což znamenalo „nosič Krista“. Kryštof se později dostal do zajetí lykijského krále, který krutě pronásledoval všechny křesťany. Aby mohl zajatého mučit, musel prý povolat na 400 vojáků, protože menší počet s obrovitým hromotlukem nic nezmohl. Mučení však ani potom neprobíhalo hladce, šípy se odrážely od jeho těla a jeden z nich prý vyrazil oko samotnému panovníkovi. Po několikadenních mukách padl Kryštof konečně k zemi a vojáci mu mohli stít hlavu. Úcta ke sv. Kryštofovi se šířila již od 5. století. Jedno přísloví dokonce tvrdí, že když se podíváme ráno na jeho obraz, budeme chráněni až do večera. Dříve se proto obrazy tohoto pomocníka v nouzi malovaly nad vchody kostelů.
