Svátek
Svátek slaví sv. Fiakr
Svatý Fiakr pocházel z Irska – ve svém rodném jazyce se jmenoval Fiáchra, latinsky jej nazývali Fiacrius. V 7. století se usadil jako poustevník nedaleko dnešního Meaux. Připojili se k němu další bratři, a tak vyvstala nutnost založit klášter – zprvu docela malý, jen pro několik mnichů a jednoho nebo dva poutníky. Pozemky a prostředky na vybudování konventu věnoval zdejší biskup Faron.
Svatý Fiakr se svými druhy tedy obýval malý klášter, kde přijímal poutníky, pečoval o chudé a uzdravoval nemocné – někdy bylinkami, jindy modlitbou a vzkládáním rukou. Pověst o něm se však záhy roznesla široko daleko, přicházelo víc a více lidí, a tak bylo třeba klášter rozšířit a vybudovat u něj zahradu, kde by se pěstovala zelenina pro chudé a hosty a léčivé rostliny pro nemocné. S tím opět Fiakrovi vyšel vstříc biskup Faron.
Po smrti svatého Fiakra přijal jeho klášter jméno svého zakladatele a úcta ke světci se rozšířila po celé Francii. Svatý Fiakr se stal jedním z nejpopulárnějších světců středověké Francie, hrdinou četných legend a vyprávění; tato úcta a obliba přetrvává až dodnes. A svým způsobem dal svatý Fiakr dokonce jméno i jednomu druhu dopravních prostředků – pařížští drožkáři mívali nástupiště u kostela sv. Fiakra (Saint-Fiacre), a podle něj se drožkám začalo říkat „fiakr“.
