Svátek

Zobrazit všechny svátky

Svátek slaví sv. Albert

Svatý Albert se narodil v polovině 12. století ve městě Castel Gualtieri v italském kraji Emilia. Vstoupil do společenství řeholních kanovníků sv. Kříže v Pávii, roku 1180 se zde stal převorem. Roku 1184 byl jmenován biskupem v Bobbiu, následujího roku byl přeložen do Vercelli, kde působil 20 let. Proslul jako neúnavný hlasatel křesťanství a propagátor míru – roku 1194 zprostředkoval mír mezi Pavií a Milánem a roku 1199 mezi Parmou a Piacenzou.

Roku 1205 byl Albert zvolen jeruzalémským patriarchou a vybaven pravomocí papežského legáta se vydal do Svaté země. Na počátku roku 1206 tam dorazil a dočasně se usídlil v Akkonu, protože Jeruzalém byl obsazen muslimy. Ve Svaté zemi se stejně jako v Itálii věnoval úsilí o mír, a to nejen mezi křesťany, ale i ostatními lidmi. Z pozice jeruzalémského patriarchy dal tehdejšímu společenství poustevníků na hoře Karmel řádová pravidla – tak vznikl karmelitánský řád. Svatý Albert byl zavražděn při procesí o svátku Povýšení svatého Kříže, 14. září 1214.

»Albert, z milosti Boží povolaný za patriarchu církve jeruzalémské, milovaným synům v Kristu B. a ostatním poustevníkům, kteří pod jeho vedením přebývají u pramene na hoře Karmel: pozdrav v Pánu a požehnání Ducha Svatého.
Mnohokrát a mnoha způsoby stanovili svatí otcové, jak má ten, kdo bude v kterémkoli životním stavu nebo si zvolí jakýkoli způsob života odevzdaného Bohu, žít v poslušnosti vůči Ježíši Kristu a věrně mu sloužit s čistým srdcem a dobrým svědomím.
(...)
 Toto jsme vám krátce napsali a stanovili tak pravidla vašeho soužití, podle nichž máte žít. Chce-li pak někdo učinit více, odmění ho sám Pán, až přijde. Ať však správně rozlišuje, neboť rozlišování usměrňuje ctnosti.«

(z textu řehole Řádu bratří blahoslavené Panny Marie Karmelské)

 



Svátek slaví Ema

Letos slavíme Zvěstování Páně 8. dubna

Zvěstování Páně obvykle slavíme 25. března, ovšem připadne-li slavnost na některý den Velikonočního oktávu, přesouvá se na nejbližší méně významný den. V roce 2008 to byl 31. březen, v roce 2009 25. březen.

»Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria.
Anděl k ní vešel a řekl: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“
Maria řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám.“ Anděl jí odpověděl: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.“
Maria řekla: „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.«

(Lk 1,26–38)

V občanském kalendáři má dnes svátek Ema, psána též Emma. Podle jazykovědců vznikla zkrácením celé řady mnohem delších složených jmen, jako byla Ermentrud nebo Irmgard, jejichž přibližný překlad zní „celá milovaná“. Možný je však i původ z latinského a italského ženského jména Gemma (ve staré češtině Hemma), což je ovšem také název rytecky opracovaného a okrášleného drahokamu.

zdroj: Po kom se jmenujeme; LIBRI 2000,2001