Svátek
Svátek slaví sv. Silvestr
Roku 313 vydal císař Constantinus proslulý „Edikt milánský“; řekli bychom jakýsi toleranční patent, který umožňoval křesťanům v Římské říši svobodu vyznání. Nebylo to dosud prohlášení křesťanství za státní náboženství – to učinil až císař Theodosius o několik desetiletí později. Byla to však pro círev možnost svobodně dýchat.
Následujícího roku byl za papeže zvolen římský křesťan jménem Silvestr,první toho jména, a také první římský biskup, který mohl na Petrův stolec nastoupit s vědomím, že se tím samým skutkem nestává veřejným nepřítelem. Za jeho pontifikátu byla vybudována bazilika nad hrobem svatého Petra a roku 325 se v Níkaji konal první všeobecný koncil.
Pontifikát svatého Silvestra byl pro církev dobou nových začátků. Ne snad v tom, že by si křesťané znovu vymýšleli, čemu mají věřit, jak se nám snaží namluvit někteří obchodníci se senzacemi a skandálními odhaleními. Víra apoštolských nástupců byla po staletí táž jako víra samotných apoštolů, byla to táž víra, pro kterou předchozí generace umíraly. Ale byla to doba nových příležitostí a nových situací, na něž musela církev reagovat. Kéž je i pro nás svátek papeže Silvestra I. na konci občanského roku příležitostí ani ne tak ke společenské únavě jako spíš k zamyšlení, jak v novém roce obnovit svou osvědčenou víru, víru apoštolů, a jak začít znova s tím, co je věčné.
Svátek slaví Silvestr
Jméno má své počátky v latinském slově silvestris, jež znamená „lesní“.
