V katedrále svatého Víta v Praze se budou konat pašijové hry

Upravenou verzi Hořických pašijí představí na Květnou neděli 13. dubna 2014 od 15.00 hodin tři herecké osobnosti – Otakar Brousek ml., Nela Boudová a Jakub Gottwald. Zazní hudba Jaroslava Krčka v provedení souboru Chorea Bohemica. Režie Václav Lautner.

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka chce pašijové hry počínaje letošním rokem v katedrále sv. Víta pořádat každoročně. "Bůh stvořil člověka jako tvořivou bytost. A tak je samozřejmé, že ho chce člověk chválit také múzickým uměním", říká pražský arcibiskup.
Hry s náboženskou tematikou v Hořicích na Šumavě byly v prvopočátcích spojeny s cisterciáckým klášterem ve Vyšším Brodě. K velkému rozmachu došlo v 19. století, kdy byla postavena nová divadelní budova, a hořické pašijové hry se staly takovým pojmem, že je navštěvovali i členové císařské rodiny, předních šlechtických rodů a vysocí církevní hodnostáři. Hry byly zrušeny za druhé světové války a snahu českých přistěhovalců tradici po válce obnovit zhatila komunistický režim.

V roce 1990 vznikla společnost pro obnovu pašijových her. Jindřich Pecka napsal nový český text, skladatel Jaroslav Krček složil hudbu pro Musicu Bohemicu a zkušený divadelník Antonín Bašta dal dohromady ochotníky z okolí. Hrát se začalo na přírodní scéně v lesoparku, v těsném sousedství bývalého pašijového divadla.

Hry s náboženskou tematikou a zejména pašijové hry jsou velmi starým evropským jevem, spojeným se životem katolické církve. Jejich kolébkou bylo Španělsko a Francie, odkud se hry rozšířily do dalších států Evropy. Původně byly hrány v kostelích, postupem času byly obohacovány o lidové prvky a přenášeny mimo chrámy. Pašije (z lat. passio – "utrpení") je v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista. Označují se tak buď přímo evangelní vyprávění nebo příběhy, dramatické hry, liturgická čtení či hudební skladby, které se jimi inspirují a toto téma zpracovávají.

O Velikonocích v katedrále sv. Víta více na webu.

Aleš Pištora, tiskový mluvčí