Eva Svobodová
redaktorka zpravodajství
Přesně na apríla roku 2020 se mi splnil sen a stala jsem se novinářkou. Právě onoho inkriminovaného 1. 4. jsem totiž nastoupila do zpravodajské redakce Proglasu. Naštěstí mě nechtěli napálit, mysleli to vážně, takže jsem tu dosud. Vzděláním jsem historik se slabostí pro staré dobré Rakousko-Uhersko a také velmi ráda vedu rozhovory s pamětníky, kteří zažili věci, jež si má generace pozdních Husákových dětí nedovede představit. Mou další "cílovkou" jsou lidé bez domova, s nimiž se setkávám nejen na pravidelných službách komunity Sant'Egidio. I oni jsou nedílnou součástí naší společnosti a můžu upřímně říct, že mě kontakty s nimi nedeprimují, ale obrovsky nabíjejí. Hrozně ráda se totiž setkávám se zajímavými osobnostmi a mezi těmito lidmi je jich celá řada!
Když jsem sama, ráda si jen tak v klidu čtu, například noviny, a učím se cizí jazyky. Už z nich mám v hlavě solidní guláš. Ohromně mě baví dozvídat se a poznávat nové věci, takže samozřejmě moc ráda cestuju (hlavně tam, kde jsem ještě nebyla). Proto taky při výletech nerada chodím zpátky stejnou cestou, při tom dost trpím, stejně jako když někam přijdu zbytečně brzy. Mojí nově objevenou vášní je zpěv, nejraději si střihnu hity 60. let, zvlášť Marty Kubišové. Baví mě hrát divadlo, ale v soukromí scény ráda nemám. Divočinu preferuju pouze v přírodě - mým nejoblíbenějším zvířetem je prase divoké.
Články autora
Šťastné 20. století Edity Stiassné
Před několika lety jsem se ve Vídni seznámila s jednou velice zajímavou starou dámou. Protože moje němčina je hodně nedokonalá, bylo pro mě velmi vítaným zjištěním, že paní Landesmann hovoří plynně česky.
Tornádo: Charitní pomoc rok poté
Právě před rokem zasáhlo Hodonínsko a Břeclavsko ničivé tornádo, kdy o život přišlo šest lidí, stovky dalších utrpěly zranění. Živel zničil také lidská obydlí, nejvíce v Moravské Nové Vsi, Lužici, Hruškách a Mikulčicích. Stovky milionů korun vybraných za uplynulý rok jim poskytly a stále poskytují nadace a charity. Většinu peněz už organizace předaly jako dary, za něž si mohli místní opravit dům či pořídit nové vybavení do domácnosti. Některé projekty jsou ale ještě takzvaně v běhu - o nich a dalších aspektech celé situace jsme na Proglasu hovořili s ředitelem Diecézní charity Brno Oldřichem Haičmanem.
Trpělivost v nesení kříže a víru v beznadějných situacích obdivuje na otci Piovi kapucín br. Pacifik
V těchto dnech si připomínáme 20 let od svatořečení otce Pia z Pietrelciny, stigmatizovaného italského kapucína. K úctě oltáře ho povýšil papež Jan Pavel II. 16. června 2002. O uplynulém víkendu k této příležitosti umístili v kapucínském kostele Nalezení svatého kříže v Brně relikviář s jeho ostatky. O jaký druh relikvie jde, o samotném otci Piovi a úctě k němu hovořil ve vysílání Proglasu člen tamní kapucínské komunity br. Pacifik Matějka s Martou Kunčarovou.
Pohořalá z Národního synodálního týmu: Církev synodální je církev naslouchající
Čeští a moravští biskupové se včera v Praze sešli nad syntézou, která shrnuje synodální proces v Česku. Vypracovává ji Národní synodální tým, jehož členka Hana Pohořalá Proglasu popsala, jak zatím synodalita v české církvi rezonuje, jak proces pokračuje a co například podle jeho výsledků dělá věřícím v životě církve největší obavy.
