Svátek
Svátek slaví sv. Kateřina Ricciová
25. dubna 1523 se ve florentské rodině de'Ricci narodila dcera Sandrina. V pěti letech přišla o maminku a byla dána na vychování do benediktinského kláštera San Pietro in Monticelli. Když dospěla, pocítila, že je volána ke zvláštní oddanosti rozjímání o Kristově utrpení. Rozhodla se proto vstoupit do dominikánského kláštera San Vincenzo di Prato.
Její rozhodnutí se však setkalo se zásadním odmítnutím ze strany otce. Ten dal svůj souhlas až tehdy, když mladá Sandrina těžce onemocněla. Po svém uzdravení tedy směla vstoupit do kláštera San Vincenzo; stalo se tak roku 1536. Zde přijala řeholní jméno Kateřina a následujícího roku složila řeholní sliby.
Brzy se však u sestry Kateřiny objevily časté ataky chorob. Více či méně pravidelně se období nemocí střídala s etapami zdraví. Během nich mívala svatá Kateřina mystické zážitky, při nichž měla účast na Kristově utrpení. Často bylo toto utrpení znát i na jejím těle. Přesto se dožila bezmála sedmdesáti let, zemřela ve svém klášteře 2. února 1590. Záhy se shromáždila skupina jejích následovníků, kteří ji ctili jako světici. Také mezi nimi vyvstalo několik světců.
Svátek slaví Věnceslav
V občanském kalendáři oslavuje dnes své jmeniny Věnceslav. Jeho dnes již osamocenou zkráceninou je Věnek. U obou jmen se vlastně jedná o novověkou slovanskou obměnu latinizované podoby Václava (Venceslaus). Václav znamená „více slavný“, a stejný význam má tedy jak Věnceslav, tak i Věnek.
