Svátek
Svátek slaví sv. Josafat
Roku 1596 se část pravoslavných křesťanů rozhodla obnovit jednotu s katolickou církví. Takzvanou Brestlitevskou unií vznikla katolická církev východního ritu, jinak též církev řeckokatolická. Její věřící mohli nadále slavit bohoslužby slovanským jazykem podle svého obřadu a řídit se vlastním právním řádem, zachovávali však jednotu s křesťanským západem a s římským biskupem.
Jedním z těch, kdo vstoupil do řeckokatolické církve, byl i mladý Rusín Jan Kuncevič. Roku 1604 – ve svých čtyřiadvaceti letech – vstoupil do basiliáského řádu a přijal jméno Josafat. Pět let nato byl vysvěcen na kněze.
Roku 1617 byl Josafat vysvěcen na biskupa a ustanoven pomocným biskupem v Polocku. Po smrti tamního arcibiskupa se stal jeho nástupcem. Byl natolik přesvědčivým obhájcem jednoty katolické církve, že si získal nenávist pravoslavných věřících.
V listopadu roku 1623 přebýval arcibiskup Josafat v běloruském městě Vitebsk. Jeho nepřátelé proti němu 12. listopadu vzbouřili dav, který vtrhl do jeho sídla. Zde Josafata ubili a jeho tělo hodili do řeky. Po pěti dnech tělo našli rybáři, které přilákalo nezvyklé světlo. Josafatovy ostatky byly vyloveny a po čase pohřbeny v Polocku.
Církev východního ritu – řeckokatolická církev – se setkávala s nenávistí a pronásledováním i v dalších letech a staletích. V zemích pod komunistickou vládou byli duchovní i laici násilím nuceni k odpadu od katolické jednoty. V Československu za svou věrnost zaplatili životem v 2. pol. 20. stol. biskupové Petr Pavol Gojdič a Vasil Hopko a kněz Metoděj Dominik Trčka. Papež Jan Pavel II. je prohlásil za blahoslavené.
Svátek slaví Benedikt
Nikdo jistě nepochybuje o tom, že toto jméno je latinského původu. Znamená „požehnaný“ či „blahoslavený“ a základem je slovo benedictus. Českou obdobou tohoto jména je Blahoslav.
