Svátek
Svátek slaví sv. Helena
Svatá Helena žila v letech 255–330 a byla matkou císaře Constantina. Na rozdíl od svého syna, který byl pokřtěn na smrtelné posteli ariánským knězem, se stala katolickou křesťankou a coby císařovna-matka se značnou měrou zasazovala za realizaci Milánského ediktu, který přiznal křesťanství právo na existenci v rámci Římské říše.
Její jméno bývá nejčastěji spojováno s nalezením ostatků Kristova kříže. Stalo se to při Helenině pouti do Svaté země. Na místě, které ústní tradice označovala jako Golgotu, nechala kopat, a nalezla zde tři kříže. Tušilo se, že jeden z nich patří Kristu, druhý lotrovi po pravici a třetí po levici – ovšem jak poznat, který je který? Tehdy nesli kolem na lehátku nemocného člověka. Po dotyku jednoho z křížů se jeho stav stabilizoval a po dotyku jiného se zcela uzdravil. Tak bylo určeno, že první kříž patřil lotrovi po pravici – tomu, jemuž Kristus slíbil ráj – a ten další je kříž Krista Pána. Valná část těchto ostatků je přechovávána v římském kostele Santa Croce in Gerusalemme.
