Poznámka: V krizi demokracii nevypínat, ale zkvalitnit

Poznámka: V krizi demokracii nevypínat, ale zkvalitnit

Nechte nás, abychom to vyřešili, svěřte to našemu velení - požadavek, aby v době krize zůstal klid na práci příliš nezatěžovaný mnoha procedurami, má svou logiku. Pokud ho ale někdo interpretuje jako potřebu vypnout na nějaký čas demokracii, vydává se na dosti tenký led, přičemž samotnému řešení krize bez komplikací nepřispívá zdaleka tak, jak si asi myslí.

Řada dějinných zkušeností nás učí, že málokdo se dobrovolně vzdává moci, kterou mu původně předali druzí, aby měl lepší výzbroj proti nějaké nouzové situaci. Demokracie zná procedury, jakými se v oprávněných případech vyhnout nebezpečným průtahům, část z nich ostatně zažíváme v současném mimořádném stavu. Vidíme, že není třeba odstavovat opozici, která se chová konstruktivně, není žádný důvod vylučovat z rozhodování parlament, který umí i jiný typ schůzí než nekonečné debaty. Naopak současné dění ukazuje, že tohle všechno může být důležitou pojistkou proti pokušení spojit s politickou mocí i řešení privátních zájmů - toto puzení se zdá být v čele současné vlády mimořádně silné. K tomu ještě jedna poznámka - nejen, že vzniká otázka, zda má smysl někomu veškerou moc postoupit. Lze se také ptát komu, protože mluvíme-li o předsedovi vlády Andreji Babišovi, vidíme, že na jednu stranu mu část veřejnosti vyslovuje podporu, stejně tak ale existuje nemálo lidí, kteří poukazují na jeho přešlapy, nedůvěryhodnost a celkově problematickou morální integritu - na premiérský post to podle volebních výsledků stačí, na nějakého supervůdce ani náhodou.

Další důležitou stránkou, v níž se projeví důležitost demokratického uspořádání v krizových časech, je zacházení s informacemi. Předáme-li někomu veškerou moc, můžeme očekávat, že se ocitneme v kategorii "nepotřebují všechno vědět". Demokratické mechanismy vyžadují pravý opak: Jednotlivé kroky je třeba zdůvodňovat, vysvětlovat, proč chceme, aby se lidé krátkodobě vzdali určitých svobod, žádat o souhlas a spolupráci, brát na vědomí zpětnou vazbu. Ano, může to být o něco náročnější, než pouhé vyhlášení nařízení a sankcí, když si ale promítneme časově obsáhlé vládní tiskové konference zejména z poočátku nouzového stavu, objevíme velké mrhání v době, do níž by se zmíněný věcný popis situace a kritérií, podle nichž upravujeme mimořádný stav, docela dobře vešel.

A ze situace, kterou prožíváme, dostáváme ještě jedno poučení, že není dobré v krizi usilovat o nějakou dobrovolnou tyranii. Vidíme, že tam, kam nedosáhne stát, ať už vinou neschopnosti, nepřipravenosti nebo proto, že zkrátka neobsáhne úplně všechno, nastupuje s neobyčejnou vynalézavostí a obdivuhodnou angažovaností občanská společnost - jednotlivci, spolky, organizace (ano, neziskovky v první řadě), školy a další. Tohle je přímý produkt demokratického uspořádání - pro srovnání obdobou autoritářské společnosti jsou ušlápnutí, zastrašení lidé s nízkou motivací něco pro druhé dělat, protože nikdy nevíte, kdo vás sleduje, kam to hlásí a co z toho bude. 

Demokracie není jen bonus do slunečných dnů, její obvyklé hodnocení "zcela ideální není, ale nic lepšího jsme zatím nevymysleli" platí i pro krizové doby. V nich nás ani tak nemusí zpomalit její prokazatelně slabá místa, jako spíše její nižší kvalita a funkčnost. Je dobré tohle vnímat nejen v okamžiku, kdy někdo přijde s napohled lákavou nabídkou typu "nechte to na mně", ale i v časech mírových: kultivujme si demokracii pro doby, kdy se to bude obzvlášť hodit.

Filip Breindl

Proglas v novém

 

Regiony

Regiony

Partneři

Slyš.to
Tv Noe
Katolický týdeník
Partner
Charita ČR
Signály.cz
Česká tisková kancelář
Likvidace lepry
T-Mobile
Rádio Lumen
Víra.cz
PFM Group