O činech takzvaně dobrých II

Dva starší, kteří se těšili úctě v lidu, požadovali po krásné a vdané Zuzaně soulož. Dopředu jí vyhrožovali, že ji před ostatními obviní z tohoto hříchu, pokud nebude po jejich vůli. Zuzana stejně odmítla. Nemohla se bránit jinak, než modlitbou. Neměla žádné svědky. Jen Bůh mohl něco udělat.

Hospodin vyzval Daniela, aby se Zuzany v okamžiku, kdy bylo vše rozhodnuto, přede všemi zastal. Podivný, ale jasný, verdikt náhle zpochybnil. Zřekl se nejprve viny na Zuzanině smrti. Nic netušil, přesto měl ve věci křivého svědectví jasno. Daniel vyslýchal starší poněkud nevybíravě. Dnes by u soudu neobstál. Přesto našel jednoduchý i jednoznačný důkaz. Lež už tehdy měla krátké nohy.

Všem se ulevilo, že nevinná Zuzana byla opravdu nevinná. Ale nenesli ti, co její kamenování před tím schvalovali, taky svůj díl viny? Nebylo zastání se Zuzany nebezpečné? Pokud by ale Daniel neposlechl Boha, zemřela by.

Hovořit o tomto příběhu budeme opět s biblistou P. Stanislavem Pacnerem v pátek 11. března 2016 ve 22.00 hodin a v 13. března v 17.30.