Myšlenka na den

Co to je za otázku? Musím se usmívat při vzpomínce na nás dva před těmi hroznými roky. Bývala bych si to tenkrát uměla představit? Jak bych mohla…

Změnilo se všechno, změnili jsme se i my dva. Daleko ostřeji víme, kdo jsme. Z mladických snů se vyvinula dospělá realita. Navzájem se uznáváme pro tytéž vlastnosti a dary, kvůli kterým jsme si vážili jeden druhého už před těmi jednačtyřiceti lety. Po všechny etapy našeho společného života jsme se vydrželi bez výhrad podporovat. Nebylo to těžké, vždyť jsme věřili jeden druhému. Připadá mi zvláštní, že zatímco můj drahý byl za ta společná léta vybroušen do své nejvyhraněnější podoby a září v ní, já jsem dospěla k vyváženosti. Asi se tak nejlépe doplňujeme.

Něco se nezměnilo. Pořád spolu chodíme na procházky a držíme se za ruce. Milujeme stejnou hudbu a rádi chodíme na koncerty. Rádi spolu pijeme dobré víno a nikdy jsme nepřestali milovat své rodné město. Stále máme dost společných přátel a jejich řady rozhojňují i přátelé našich dcer. Naše diskuze o politice, umění, teologii a zdravé stravě jsou stále košaté a dlouhé. Baví nás spolu být a víme, že na tom spolu musíme pracovat. On rád chodí, já ráda plavu. On se přemůže a jde se mnou na balet. Já se odhodlám a jdu s ním na koncert jeho žáků. V mnohém se lišíme a nikdy se to nezmění. Ale řekla bych, že nám to už přestalo vadit.

Změnilo se mnohé, změnili jsme se určitě i my dva. Jediné, co se nezměnilo, je naše rozhodnutí vydržet spolu a snášet dobré i zlé. Musím přiznat, že je to někdy těžké, ale neměnila bych.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.