Zmrtvýchvstání Páně – Ježíš a Boží sláva

Bůh vzkřísil Ježíše z mrtvých. Díky Ježíšově věrnosti, pokoře a především lásce byla zlomena pouta nenávisti člověka vůči Bohu. Boží sláva září naplno a my už se zase smíme nechat touto slávou osvěcovat. O Boží slávě vypravují i nebesa, jak praví žalmista. A bylo ji možné zahlédnout ještě před velikonočními událostmi.
V životním příběhu Ježíše z Nazaretu se Boží sláva projevovala mnohokrát ještě před vzkříšením. Mezi nejčastěji připomínané patří proměnění na hoře nebo křest v Jordánu. Ale již samotné narození spasitele je doprovázeno událostmi, které poukazují na zvláštnost takové chvíle a velikost Boží slávy.
Ježíš je pro nás dodnes velkým překvapením. Není spasitelem jakého tehdy většina lidí očekávala. Neusiloval o politickou vládu nad zemí či židovským lidem. K vykoupení člověka nepoužil sílu. Místo toho obětoval vlastní život, abychom nezemřeli. Proto se nemusíme příliš podivovat nad tím, že i naše pojetí slavy se zásadně liší od skutečné slávy u Boha. Je to vidět při vjezdu Ježíše do Jeruzaléma, po kterém stejná hrdla, namísto slávy, se dožadovala Kristovy smrti. A nebo když synové Zebedeovi žádají Ježíše o místo po Jeho pravici v nebeském království... Ježíš jim, a nám všem, totiž připomíná, že cesta ke slávě vede přes Golgotu.
O Boží slávě projevující se v životě Ježíše mluvíme na Proglasu s P. Janem Polákem o Božím hodu velikonočním 8. dubna 2012 ve 20.40.