Popeleční středa a předvelikonoční půst v lidové kultuře

Popeleční středa a předvelikonoční půst v lidové kultuře

V lidových obyčejích o Popeleční středě doznívalo nespoutané veselí masopustního období. Již ze 16. století jsou známy obyčeje utopení pištce, zakopávání dud a houslí či zapřahání svobodných dívek do pluhu.

Dodnes bývá o taneční zábavě jako epilog masopustních oslav po půlnoci v prvních minutách Popeleční středy obřadně pochována basa. Na Chodsku zase pohřbívají figurínu Masopusta. V minulosti byly tyto obřady konány už v průběhu předchozího dne a Masopust přestavoval chlapec obalený hrachovinou. 

Společenské aktivity na Popeleční středu vždy také odrážely různé místní tradice. Na Přeloučsku chodívaly po koledě ženy s hrncem plným mýdlové pěny a štětkou pomazávaly muže, kteří se však mohli vyplatit. Na Ledečsku hledal starý muž s rozsvícenou lucernou ztracený masopust. Když prohlédl všechny kouty, dostal za svou snahu zbytky z masopustních hodů. Na Hané vodil kominík hrachovinou obaleného medvěda a dával hospodyním hrníček kvasnic za krupičnou kaši. Medvěda vodili i na Hradišťsku. Na Valašsku se splachoval popelec pivem a hostinští k tomu podávali opepřenou pučálku, oblíbené jídlo z naklíčeného hrachu. Na Hradecku zase pili muži kořalku, aby je po celý rok neštípali komáři a mouchy.