Myšlenka na den

Nejčastější rekvizitou vánočních svátků jsou samozřejmě dárky. Každý chce dostat dárek, dokonce i ten, kdo hlasitě prohlašuje, že nic nepotřebuje, že všechno už má a ať si s ním lidi nedělají škodu. Takový nesmysl. Jsou to jen sebelítostivé řeči člověka, který chce být přesvědčován, že přece je tak milován, je tak oceňován, aby dárek dostal. Zároveň chce pyšně naznačit, že to, co vy jste schopni mu dát, mu nebude stačit, protože to už nepochybně má, a dokonce ve vyšší kvalitě. Zkuste mu však opravdu nic nedat. Uvidíte, jak vážně své řeči myslel.

Naopak můžete sami velice pomoci všem, kdo se vám nějaký dárek chystají dát. Můžete při běžných rozhovorech jen tak trousit nenápadné poznámky, co byste si přáli, co jste někde v konkrétním obchodě viděli a co se vám tak moc líbilo. Při společných procházkách městem můžete zastavit u výkladu a zajásat při spatření něčeho, co byste si fakt přáli. Nemusí to znamenat, že si vašich poznámek dotyčná osoba všimne. Nemusí to znamenat, že se podle nich zařídí. Možná ale poskytnete dobré vodítko a dostanete skutečně ten dárek, co jste si přáli.

Nebraňte se tedy, když vám chce někdo dát dárek. Neříkejte, že si dárce nemá dělat škodu. Dělá si ji totiž teprve v okamžiku, kdy jeho dárek touto hloupou větou odmítáte. Nikdy nejste tak bohatí, aby vás dárek nemohl obohatit ještě víc. Nejbohatší ze všech v celém vesmíru je Bůh. A ten naše dárky neodmítá. (A vždyť nakonec ani ta Marie podle našich tradic neodmítala krajáče mléka, dvě kožičky, beránka, vánočku a kdo ví, co ještě.)

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.