Myšlenka na den

Nebyli hrdinové ani bojovníci, ale ryzí muži a ženy

Úryvky z homilie papeže Lva při kanonizační mši svaté, 19. října 2025

Ignatius Choukrallah Maloyan, arménský katolický arcibiskup Mardinu a mučedník;
Peter To Rot, laický katecheta a mučedník;
Vincenza Maria Poloni, zakladatelka Institutu sester milosrdenství ve Veroně;
Maria z hory Karmel Rendiles Martínez, zakladatelka Kongregace služebnic Ježíšových;
Maria Troncatti, řeholnice z Kongregace dcer Panny Marie Pomocnice;
 José Gregorio Hernández Cisneros, laik a venezuelský lékař, a
Bartolo Longo, italský laik a „apoštol růžence“:
to jsou jména sedmi blahoslavených, které Lev XIV. zařadil do seznamu svatých během mše s obřadem svatořečení, které předsedal na Svatopetrském náměstí v rámci Světového dne modliteb za misie v neděli 19. října.

Pán se nás ptá, zda věříme, že Bůh je vůči všem spravedlivým soudcem. Syn se nás ptá, zda věříme, že Otec vždy chce naše dobro a spásu každého člověka. Naše víra je přitom zkoušena dvěma pokušeními: první čerpá sílu z pohoršení nad zlem a vede k myšlence, že Bůh neslyší volání utlačovaných a nemá soucit s nevinnými trpícími. Druhé pokušení spočívá v požadavku, aby Bůh jednal podle naší vůle: modlitba pak ustupuje příkazu Bohu, abychom ho naučili, jak má být spravedlivý a výkonný.

Od obou pokušení nás osvobozuje Ježíš, dokonalý svědek synovské důvěry. On je ten nevinný, který se zejména během svého utrpení modlí takto: „Otče, ne má vůle ať se stane, ale tvoje“. Jsou to stejná slova, která nám Mistr předává v modlitbě Otče náš. Ať se stane cokoli, Ježíš se jako Syn svěřuje Otci; proto my, jako bratři a sestry v jeho jménu, pronášíme: „Vpravdě je důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné, Otče svatý, abychom ti vždycky a všude vzdávali díky skrze Ježíše Krista.“

Modlitba církve nám připomíná, že Bůh zjednává spravedlnost vůči všem, když za všechny obětuje svůj život. Když tedy voláme k Pánu: „Kde jsi?“, proměňujme toto vzývání v modlitbu a pak rozpoznáme, že Bůh je tam, kde trpí nevinný. Kristův kříž zjevuje Boží spravedlnost. A Boží spravedlnost je odpuštění: Bůh vidí zlo a vykupuje je, když je bere na sebe. Když jsme křižováni bolestí a násilím, nenávistí a válkou, Kristus je již tam, na kříži za nás a s námi. Neexistuje pláč, který by Bůh neutěšil; neexistuje slza, která by byla vzdálená jeho srdci. Pán nás poslouchá, objímá nás tak, jací jsme, aby nás proměnil v takové, jakým je On. Kdo však odmítá Boží milosrdenství, zůstává neschopný milosrdenství vůči bližnímu. Kdo nepřijímá pokoj jako dar, nebude umět darovat pokoj.

Přeložila česká sekce vatikánských médií, vybral a upravil Martin Holík, celý text je zde:
https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2025-10/papez-vyhlasil-sedm-novych-svatych-nebyli-hrdinove-ani-bojovnic.html

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.