Myšlenka na den

Rodiny jsou kolébkou budoucnosti lidstva

Myšlenka na den je výňatkem z homilie Lva 14. při Jubileu rodin, dětí, prarodičů a seniorů

Janovo evangelium nám v 17. kapitole ukazuje Ježíše, který se za nás modlí při poslední večeři. Jsme jeho láskou vtaženi do velkého plánu, který se týká celého lidstva. Kristus žádá, abychom všichni byli „jedno“. Jedná se o největší dobro, jaké si lze přát. Kristus nechce, abychom se spojili v nerozlišitelnou masu, ale přeje si, abychom byli jedno: „Ať jsou v nás jedno, jako ty, Otče, jsi ve mně a já v tobě“. Jednota, o kterou Ježíš prosí, je tedy společenství založené na samotné lásce, kterou Bůh miluje a z níž pochází život a spása.
Poslouchejme s úžasem tato slova: Ježíš nám zjevuje, že Bůh nás miluje tak, jak miluje sám sebe. Otec nás nemiluje méně než svého Syna. Bůh nemiluje méně, protože miluje dříve, miluje jako první!

Poslouchat toto evangelium během Jubilea rodin, dětí, prarodičů a seniorů nás naplňuje radostí. Drazí, život jsme dostali, aniž bychom o něj žádali. Jak učil papež František, „všichni lidé byli dětmi, ale nikdo z nás si nevybral, že se narodí“
Hned po narození jsme potřebovali ostatní, abychom mohli žít, sami bychom to nezvládli: někdo jiný se o nás staral. Všichni žijeme díky vztahu, svobodnému a osvobozujícímu poutu lidskosti a vzájemné péče.

Ježíšova modlitba působí jako balzám na naše rány a stává se pro všechny zvěstováním odpuštění a smíření. Tato modlitba Kristova dává plný smysl světlým okamžikům naší lásky jako rodičů, prarodičů, synů a dcer. Chceme hlásat světu: jsme zde, abychom byli „jedno“, jak Kristus chce, abychom byli „jedno“, v našich rodinách a tam, kde žijeme, pracujeme a studujeme: různí, a přece jedno, mnozí, a přece jedno, vždy, za všech okolností a v každém věku života. A nezapomínejme: z rodin vychází budoucnost národů.

Jsou tu znamení, která přináší radost a zároveň nutí k zamyšlení: totiž, že byli prohlášeni za blahoslavené a svaté manželé, společně, manželské páry. Mám na mysli Louise a Zélie Martinovy, rodiče svaté Terezie od Dítěte Ježíše, blahoslavené Luigiho a Marii Beltrame Quattrocchi a další.
Se srdcem plným vděčnosti a naděje říkám vám, manželé: manželství není ideálem, ale kánonem pravé lásky mezi mužem a ženou: lásky úplné, věrné, plodné. V rodině se víra předává spolu s životem, z generace na generaci: sdílí se jako jídlo na stole a láska v srdci. To z ní činí privilegované místo, kde můžeme potkat milujícího Ježíše.

Modlitba Božího Syna, která nám dává naději na naší cestě, nám také připomíná, že jednoho dne budeme všichni uno unum: jedno v jediném Spasiteli, objati věčnou láskou Boha. Nejen my, ale také naši otcové a matky, babičky a dědečkové, bratři, sestry a děti, kteří nás již předešli do světla jeho věčných Velikonoc.

Přeložila česká sekce vatikánských médií, krátil Martin Holík
https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2025-06/homilie.html

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.