Za 5 pět

Mezinárodní veletrh Svět knihy v Praze navštívil slovenský válečný reportér Tomáš Forró. „Nejsem kněz, ani soudce,“ vysvětluje reportér svoji práci. „Dospěl jsem k názoru, že když budu dělat svoji práci nejlépe, jak umím, potom, i když mluvím o patologických jevech na ukrajinské straně, jako je korupce, beru ruské straně šanci šířit svoji propagandu.“

V rozhovoru o plánech Ruska i odolnosti před propagandou dojde i na představu, že putinovské Rusko brání svět starobylých hodnot a tradic před dekadentní a změkčilou Evropou. „Zní to dobře a evidentně to funguje na mnoho konzervativních politiků. Rusové to samozřejmě dobře vědí. Pokud jde o křesťanský charakter ruského národa a tradiční hodnoty, často jsem do Ruska jezdil a ještě častěji na okupovaný Donbas a nic takového jsem tam neviděl. Tradiční hodnoty ruského národa a jeho zbožnost jsou jednoduše prázdný balon, v němž je vakuum,“ konstatuje Forró. „Pravoslavná církev moskevského patriarchátu je jedním z velmi silných nástrojů nátlakových, psychologických operací ruských tajných služeb. Náboženství v rukou tajných služeb má jako politický nástroj neuvěřitelnou sílu. Ještě před několika lety vycházely v Polsku pravoslavné časopisy s Putinem na obálce. A to se bavíme o zemi, která nejvíc pomáhá Ukrajincům. Totéž se děje na severovýchodě Slovenska, kde žije mnoho Rusínů.“

Podle zkušeného reportéra je chybou naskočit na válečnou propagandu, kterékoliv z válečných stran – násilnického Ruska i bránící se Ukrajiny. „Nejznámější mýtus, který Ukrajina podporuje, je třeba ten, že země prohrává, protože nemá dost zbraní a munice ze Západu. Je to sice pravda, ale není to hlavní důvod. Ten základní se těžko říká nahlas. Ukrajina má čtyřikrát míň obyvatel než Rusko. Nejde jen o opotřebování materiálu, ale hlavně o vyčerpání takzvané živé síly. Rusové vědí, že jejich vojáků umírá daleko víc. Bez mrknutí je posílají na smrt, jednoduše mají víc lidí, které mohou nechat zabít.“

Rusové se podle něj netají tím, že postsovětský prostor považují za oblast svého zájmu. „Jejich hospodářství přešlo plně na režim válečné ekonomiky. Předpokládají, že nejbližších deset, patnáct let budou ve válce, přičemž je jasné, že Ukrajina tak dlouho nevydrží. Ptám se tedy, proti komu chtějí těch deset, patnáct let bojovat? Odpověď si každý z nás může jednoduše najít.“

Forró popisuje rozdělené ukrajinské společnosti a to, jak situace využívá Rusko. "O čem se mají bavit dvě ukrajinské matky, když syn té první na frontě přišel o nohy, nebo zemřel, zatímco druhý se fotí z výletu po Itálii? Když syna jedné chytí jako zvíře a odvlečou do kasáren, zatímco jiná namítne, že přesně kvůli takovým nebyl její syn už půl roku z fronty doma. V ukrajinské společnosti to působí velmi silný rozkol. Uvědomuje si to bohužel i Rusko, jeho dezinformační informace na Ukrajině směřují k prohlubování tohoto rozkolu. Rusko nás má přečtené, všechny konflikty prohlubují ve svůj prospěch."

Lidé na Západě vidí situaci na Ukrajině jako bezvýchodnou, ale právě oni mohou podle něj pomoci válku zvrátit. "Ukrajina bojuje proti největší zemi světa. Nejsilnější ekonomiky světa vyhlašují, že stojí za Ukrajinou, ale měly by pomoc, vojenskou, humanitární, ekonomickou nebo diplomatickou, znásobit. Aby si Ukrajina udržela státnost a my udrželi válku co nejdál od našich hranic. Pokud Ukrajina padne, budeme my další Ukrajinou."

Za 5 pět – publicistických 45 minut přináší každou sobotu od 16.55 blízká setkání s výjimečnými hosty a rozhovory na relevantní a aktuální témata, která často mohou být vnímána jako morálně problematická nebo zatížená stereotypy. Pořad vychází vstříc náročnému a kritickému posluchači, čerpá přitom z kompetencí zkušené autorské dvojice jako dramaturgů a průvodců pořadem – Hany Scharffové a Petra Viziny.