Kdo neumí mlčet, těžko řekne něco dobrého
Kdo neumí mlčet, těžko řekne něco dobrého
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
O druhé adventní neděli k nám evangelium hovoří o Janu Křtiteli, Ježíšově předchůdci
(Mk 1,1-8); popisuje ho jako "hlas volajícího na poušti". Poušť je místo, kde se nekomunikuje. Hlas je prostředek k promlouvání. Vypadá to na dva protikladné obrazy, ale u Jana Křtitele se spojují.
Poušť. Jan káže blízko místa, kde jeho lid před mnoha staletími vstoupil přes Jordán do zaslíbené země. Jako by tím říkal: chceme-li naslouchat Bohu, musíme se vrátit na místo, kde po čtyřicet let doprovázel, chránil a vychovával svůj lid, na poušť. Je to místo ticha, místo podstatných věcí, kde si člověk nemůže dovolit zabývat se zbytečnostmi; musí se soustředit na to, co je pro život nezbytné.
Je to stále aktuální: abychom mohli pokračovat v životní cestě, je třeba se zbavit chtění "dalšího", protože žít dobře neznamená zasypávat se zbytečnostmi, ale zbavit se toho nadbytečného, sáhnout hluboko do svého nitra a uchopit to, co je před Bohem skutečně důležité. Pouze pokud skrze ticho a modlitbu uděláme místo Ježíši, budeme schopni osvobodit se od znečištění marnými slovy a pomluvami. Mlčení a střízlivost nejsou jen "obětí" nebo ctností, ale základními prvky křesťanského života. Ve všem: ve slovech, v používání věcí, médií a sociálních sítí.
A dostáváme se k druhému obrazu, k hlasu. Je to nástroj, kterým projevujeme to, co si myslíme a nosíme v srdci. Chápeme tedy, že je velmi spjat s tichem, protože vyjadřuje to, co v něm dozrává, z naslouchání tomu, co nám Duch naznačuje. Bratři a sestry, pokud člověk neumí mlčet, těžko může říci něco dobrého; čím pozornější je mlčení, tím silnější je slovo. U Jana Křtitele je tento hlas spojen s opravdovostí jeho zkušenosti a čistotou jeho srdce.
Jaké místo má ticho v mém dni? Do jaké míry je můj život střízlivý, jak plný je zbytečností? Važme si ticha, střízlivosti a naslouchání.
Kéž nám tichá Maria pomáhá milovat poušť, abychom se stali věrohodnými hlasy ohlašujícími jejího přicházejícího Syna.
Přeložila česká redakce vatikánských médií, krátil Martin Holík
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.


















