Myšlenka na den

Opírám se o Boží slovo ve svých duchovních zápasech?

Dobrý den, drazí bratři a sestry!

Evangelium první postní neděle nám ukazuje Ježíše, kterého na poušti pokouší ďábel. Ďábel znamená „dělitel“ – ďábel chce ustavičně rozdělovat. Právě toto si předsevzal také při svodech Ježíše. Podívejme se nyní, od koho jej chce oddělit a jak ho pokouší.

Po křtu v Jordánu je Ježíš Otcem nazván „milovaným Synem“ a sestupuje na něj Duch svatý jako holubice. Evangelium nám tak představuje tři božské Osoby, sjednocené v lásce. A nejen to: sám Ježíš později prohlásí, že přišel na svět, abychom měli účast na jednotě panující mezi ním a Otcem. Ďábel však jedná opačně: vstupuje na scénu, aby Ježíše od Otce oddělil a odvrátil jej od jeho poslání přinést nám jednotu. Neustále rozděluje.

A jak se ďábel pokouší tohoto rozdělení dosáhnout? Chce využít Ježíšovy lidské přirozenosti, kvůli níž je v onu chvíli slabý, protože se čtyřicet dní postil a má hlad. Zlý duch se do něj proto snaží nakapat trojí mocný jed, aby ochromil jeho poslání jednoty. Touto jedovatou látkou je připoutanost, malomyslnost a moc. Především je to jedovatá náklonnost k věcem, příchylnost k různým potřebám. Ďábel se lichotivými úvahami snaží Ježíše navádět: „Máš hlad, proč se musíš postit? Vyhov svému pocitu hladu a utiš ho, máš na to právo a máš k tomu také moc: proměň kamení v chléb.“ Tolik první pokušení.
Druhým jedem je nedůvěra: „Jsi si jist“, našeptává ďábel, „že Otec chce tvé dobro? Podrob ho zkoušce, vydírej ho! Vrhni se dolů z nejvyššího vrcholku Chrámu a přiměj ho, aby udělal, co chceš ty“.
A konečně je zde moc. „Nepotřebuješ Otce! Proč bys čekal na jeho dary? Řiď se měřítky tohoto světa, vezmi si vše sám a budeš mocný!“
Takové je trojí Ježíšovo pokušení a tatáž pokušení ustavičně prožíváme také my. Je to strašné. Totéž platí také pro nás: příchylnost k věcem, nedůvěra a žízeň po moci jsou tři rozšířená a nebezpečná pokušení, která ďábel užívá, aby nás oddělil od Otce, abychom se již navzájem nevnímali jako bratři a sestry, užívá je, aby nás uvrhl do samoty a zoufalství. Toto s námi chce ďábel učinit: přivést nás k zoufalství!

A jak Ježíš vítězí? Tím, že se vyhýbá jakékoli diskusi s ďáblem a odpovídá mu Božím slovem. To je důležité: s ďáblem se nediskutuje, nerozmlouvá. Cituje tři věty z Písma, které promlouvají o oproštěnosti od věcí, o důvěře a o službě Bohu a jež jsou protikladem oněch pokušení. I my zvítězíme nad Ďáblem, když mu ve víře budeme odporovat Božím slovem.

Ptejme se, jaké místo má Boží slovo v mém životě? Utíkám se k Božímu slovu ve svých duchovních zápasech? Jestliže mám nějakou nectnost či vracející se pokušení, vyhledám si nějaký verš z Písma, aby mi pomohl? Když se pokušení dostaví, pomodlím se ten verš s důvěrou v Kristovu milost. Potřebujeme, aby zazněl onen blahodárný hlas Božího slova. Kéž nás Maria, která přijala Boží slovo a svou pokorou porazila ďáblovu pýchu, provází v postním duchovním zápase.

26.2.2023, papež František, krátil Martin Holík

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.