O čem nám hovoří adventní svíce

13. prosince 2014 Advent Autor: Jaroslav Kratka

Advent (z lat. adventus příchod) je období čtyř neděl před vánočními svátky. Měla by to být doba radostného očekávání na příchod Spasitele, ale pro většinu národa, křesťany nevyjímaje, je to doba plná shonu, nervozity a stresu.

My se však nemusíme nechat strhávat proudem tohoto světa. Advent se i pro nás může stát nádherným obdobím duchovní obnovy a radostného očekávání příchodu Spasitele...

Prvním signálem adventu jsou dnes, bohužel, supermarkety. Vánoční výzdoba, která nenese ani sebemenší náznak Kristova narození, je spíše výsměchem Vánoc, než jejich oslavou. Vánoční koledy se stávají otravnými odrhovačkami a chtěl bych vidět nějakou prodavačku, která si o Štědrém večeru pustí doma koledu…

Vánoce se tak stávají spíše marketingovým prostředkem k získání větších tržeb, než svátky lásky, pokoje a opravdové radosti z narození Spasitele.

A ještě jeden postřeh. Jak jistě víte, pohané původně v tomto období slavili slunovrat, ale když přijali křesťanství, uvědomili si, že kromě životodárného slunce jim září samo Slunce věčného života, kterým je Kristus Pán. Tak Vánoce vytlačili Slunovrat.

Dnes je to naopak. Slunovrat vytlačuje Vánoce.

My se však nemusíme nechat strhávat proudem tohoto světa. Advent se i pro nás může stát nádherným obdobím duchovní obnovy a radostného očekávání příchodu Spasitele.

Není to jenom oslava jeho příchodu na naši zem tehdy v Betlémě, ale především je to příprava na jeho Druhý příchod, jak nám sděluje svatý apoštol: „Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.
Těmito slovy se vzájemně potěšujte.“
(1Tesalonickým 4,14-18) 
To je ten Velký Advent, to je naše radostná budoucnost.

Je tu však ještě jiný advent, jiné očekávání na Pána, je to náš osobní advent, naše očekávání každodenního života. Kéž bychom ho nepropásli.

A právě k tomu nám má posloužit adventní období. Po čtyři neděle budeme na adventních věncích zapalovat svíce – jednu po druhé. Pro mnohé je to hezká dekorace, pro jiné milá tradice, ale pro nás by měly tyto svíce znamenat něco víc.

První svíce – VÍRA:

Víra je základ, na které stojí náš život. Není to jenom souhlas s Boží existenci, ale je to živý vztah k našemu nebeskému Otci, který nás miluje nekonečnou a pro nás pozemšťany nepochopitelnou láskou. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.“ (Jan 3,16-17) 
Věřit znamená přijmout tuto Boží lásku vtělenou v Ježíši Kristu, otevřít své srdce dokořán, aby se i při nás mohla naplnit Ježíšova slova: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“ (Jan 14,23)
Víra je podmínkou i cestou k spasení. „Bez víry však není možné zalíbit se Bohu.“ (Židům 11,6)
Víra je také tím nejlepším obranným štítem před „ohnivými střely toho Zlého“ (Efezským 6,16)
Chraňme si tuto víru jako chráníme plamen svíce, kterou může sfouknout vítr pochybnosti a malomyslnosti. Víra, která nekultivuje v důvěru, se může lehce svrhnout v pověru. A jako trvalé motto svého života přijměme slova Písma: „Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky.“ (1 Timoteovi 6,12) 

Druhá svíce – POKOJ:

„Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.“ (Matouš 5,9)
To říká Pán Ježíš ve svém klíčovém vystoupení – říká se mu Kázání na hoře.
Pokoj je nejúčinnějším lékem pro naši ubolenou a vystresovanou duši. 
Není to jenom navozený stav duše, Pokoj je dar Boží, pokoj je prvním darem zmrtvýchvstalého Krista: „Téhož dne večer - prvního dne po sobotě - když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš a postavil se uprostřed nich a řekl: "Pokoj vám."
Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Ježíš jim znovu řekl: "Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás."
(Jan 20,19-21)
A právě tento pokoj, Boží pokoj máme šířit kolem sebe, ale jak bychom ho mohli šířit kolem sebe, kdyby nebyl v našich srdcích?

Třetí svíce – RADOST:

Paradoxní je, že v dnešní době, kdy je na světě tolik bídy a utrpení, přibývá válečných konfliktů a čím víc se bojuje proti terorizmu tím víc roste, zábavy neubývá. Lidé hledají radost, ale místo ní nachází pouze chvilkové rozptýlení.
Pravá radost je radost ze života, radost, která pramení z jistoty, že náš život je v rukou Božích. Takovou radost má na mysli apoštol Pavel, když říká: „Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!“ (Filipským 4,4)
O této radosti uslyšeli vystrašení pastýři z úst samotného anděla: „Anděl jim řekl: "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.  Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.“ (Lukáš 2,10-11)
Taková radost je víc, než humor.
 

Čtvrtá svíce – LÁSKA:

Láska, to je vyvrcholení, to je cíl očekávání. Láska, to je Bůh sám. „Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal, a také oni poznali, že jsi mě poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich." (Jan 17,25-26)
K čemu je křesťanství bez lásky? K čemu jsou nekonečné teologické diskuse a sebedokonalejší konference, které nevedou k lásce? „Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry.“ (1 Timoteovi 1,5) To napsal apoštol Pavel mladému Timoteovi a apoštol Jan k tomu dodává: „Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná.“ (1 Janův 4,7)

V Betlémě narozený Ježíš je ztělesněná Boží láska, která miluje až za krajní mez – umírá na kříži jako Beránek Boží, který snímá hříchy světa.

Přeji vám i sobě, aby tyto svíce nehořeli jenom na našem adventním věnci, ale také v našich srdcích a to nejenom o adventu.
 

 

Proglas v novém

 

Regiony

Regiony

Partneři

Slyš.to
Tv Noe
Katolický týdeník
Partner
Charita ČR
Signály.cz
Česká tisková kancelář
Likvidace lepry
T-Mobile
Rádio Lumen
Víra.cz
PFM Group