Advent s fiatem

Na advent máme většinou tolik aktivit,  že  se  z  toho  člověk může zbláznit. Docela klidně do  toho  ale  zaznívá  jiný  hlas:  „Obraťte  se  a  dejte  se  spasit.“ Neslyšíme:  „Spas  se  kdo  můžeš,  ale dejte  se  spasit. Nechte to už jednou na mně.“ Bůh po nás nechce žádnou další horečnou aktivitu. Naopak, chce nám učinit veliké věci. Ten, který je mocný, jehož  jméno  je  svaté  a jehož milosrdenství trvá od pokolení do pokolení, po nás chce jenom,  abychom  to  přijali. Na nás  je  jen  to ano. Ale aby to v současné politické situaci nebylo zavádějící, říkejme raději fiat – staň se mi, buď vůle tvá. Jako ta  dívka  v  Nazaretě.  Její  staň se mi, nebylo  naše  ano Pane Bože,  ale..., ano, až... Mariino ano bylo: „ano, a jak?“ Jak  se  to  stane,  ukaž mi, jaká je tvá  vůle,  já  přijímám.  Jsem přesvědčená  o  tom,  že  anděl navštívil Marii ve chvíli, kdy se modlila a její modlitba že byla modlitbou  chval  a  velebení. Ona určitě magnifikat zpívala každý den a v každé situaci. Takže žádná zvýšená aktivita, ale cílená pasivita, to je Boží nabídka  pro  nadcházející  dny.

Přijímám,  děkuji  a  velebím. Vždyť už nám to říká i božský Kája, odnauč  se  říkat  ne,  to jediné ti nesluší (brzdí tě a stresuje).  Abychom  byli  nejlepší (dokonalí,  jako  je náš nebeský Otec), stačí to jedno jediné. Říkejme fiat na vše, co jeden každý  adventní  den  přinese.  Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle Jeho slova. Ach jo, kolik adventů budu  ještě potřebovat, abych se to konečně naučila?

Monika Lepková