Kromě redakční práce v Proglasu, kde má na starosti především folklor (Folklorní okénko, Folklorní sedmička, Voničky) a nadžánrový pořad Čaj do páté, funguje jako nezávislá publicistka (kultura, především hudba a literatura). Mnoho let byla externí redaktorkou Radia Zlín i hudební redakce Českého rozhlasu Brno (pro ČR Brno - vlastní pořady Moje ranní hudba a Hudební slovníček, Folklórní notování, Putování s hudci, Putování za folklórem; pro ČR Vltava - pořady v rámci cyklů Metamorfózy tradice a Etnická hudba na vlnách Vltavy, pro ČR Praha - cyklus příspěvků v rámci projektu Pozpěvování). Příležitostně spolupracuje s Českou televizí Brno (Folklorika, Na moll). Píše pro webový portál Brno město hudby. Pro vydavatelství Indies Scope Records sestavila šest z celkových osmi CD Antologie moravské lidové hudby, pro Indies Happy Trails album Vlasta Grycová: Balady a písně milostné. Připravuje cestovatelské přednášky a výstavy (Indický Rajasthan očima Evropanky, Ostrovy jižní Dalmácie), Pro Židovské muzeum a Židovskou obec Brno připravila cyklus přednášek Domy věčnosti o židovských hřbitovech Moravy a Vysočiny; vydala knihu Zahrady života (moravské židovské hřbitovy ve fotografiích). Ráda cestuje, fotografuje a potkává zajímavé lidi.
Novinkové album letos jubilujícího Sborečku žen z Lipova nazvané Sedmero podob horňácké dívky mělo svůj předobraz ve stejnojmenném pořadu autorky Judity Kučerové, předvedeném nejprve na Horňáckých slavnostech v roce 2022. O dva roky později se konala repríza tohoto pořadu na MFF ve Strážnici, kde získal Sboreček ocenění festivalové poroty. Album tvoří 31 písní, z nichž 23 pochází z rukopisné sbírky Martina Zemana, uložené v archivu Městského muzea ve Veselí nad Moravou. Hlavním tématem hudebního alba se staly písně spjaté se životem ženy -písně různých druhů a funkcí: ukolébavka, dětská píseň, písně s pracovní tematikou, milostné písně, písně poukazující na sociální rozdíly mezi chlapcem a dívkou, na smutek z jejich odloučení, předurčený životní osud ženy nebo životní pouť provázenou vírou. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 19.listopadu v 16 hodin.
Dne 21. října 2025 zemřel Zdeněk Bláha – přední český folklorista, hudební redaktor bývalého Československého a současného Českého rozhlasu Plzeň, skladatel, sběratel lidových písní a respektovaný muzikant, především hráč na dudy. Zásadním způsobem se podílel na založení folklorního souboru Úsměv, kde dlouhodobě působil jako umělecký vedoucí. Významně se angažoval při vzniku Konrádyho dudácké muziky, která se stala jedním z pilířů české dudácké tradice. Jeho systematická dokumentační práce, sběratelská činnost a popularizační aktivity výrazně přispěly k uchování a rozvoji tradiční lidové hudby. Hudební vzpomínku připravila redaktorka Helena Bretfeldová.
Bohumil Rőhrich, trampský swingový kytarista a písničkář, se narodil 23. listopadu 1935 v Dobřanech na Plzeňsku. V trampské muzikantské komunitě je známý pod přezdívkou Béďa Šedifkajako velký propagátor swingu. První inspiraci k oblibě této muziky získal v Chlumčanech na konci druhé světové války od amerických vojáků. Je členem trampské osady Komáři, výborným řezbářem a především dlouholetým muzikantem; má na svém kontě desítku nahrávek (sólo, s přáteli i se synem Michalem Rőhrichem jako Duo Komáři). Malý hudební portrét stále muzikantsky aktivního devadesátníka připravila Helena Bretfeldová.
Petr Kalandra (10. 3. 1950 - 7. 9. 1995) byl český muzikant (kytara, foukací harmonika), zpěvák a skladatel. Byl spoluzakladatelem skupin Marsyas, ASPM a Blues Session, jeho osobitý styl formoval podobu každé z kapel, ve kterých působil; pro tehdy uzavřenou českou hudební scénu objevil svými autentickými překlady a interpretací mnohé světové písničkáře: především Boba Dylana (jeho verze slavných dylanovek Knockin' On Heaven's Door či Like A Rolling Stone se staly kultovní záležitostí), ale též Neila Younga (Dětské šaty), Jamese Taylora, Johna Sebastiana (Jak jste se měly, mé milé děti) nebo Carole Kingovou. Byl rovněž vyhledávaným studiovým hráčem; svou hudbou, charismatem a způsobem života se stal jedním z nejryzejších bluesových interpretů u nás. Stručnou hudební poctu připravila hudební redaktorka Helena Bretfeldová.
Emanuel Frynta (3.1.1923 – 11.10.1975) byl český překladatel a básník, nejvýraznější představitel nonsensové poezie v Česku. Dominantní částí jeho díla byly překlady z ruštiny (Puškin, Lermontov), angličtiny (Morgenstern),italštiny a španělštiny (Dante, Lope de Vega). Až třináct let po jeho smrti se ke čtenářům dostala okouzlující knížka básniček Písničky bez muziky (1988) a za dalších pět let soubor literárních hříček Závratné pomyšlení. Řadu jeho textů zhudebnil Petr Skoumal, vyšly na albech Kdyby prase mělo křídla (1991), Pečivo (1995) a Když jde malý bobr spát (1995). Malý průřez hudební podobou jeho veršů připravila Helena Bretfeldová. Nalaďte si Čaj do páté v pondělí 13.října v 16 hodin.