Čtení na pokračování
16. dubna 2007
Aktuality z Proglasu
<div style='text-align: justify;'><img align='right' alt='sv_karel.jpg' src='http://www.proglas.cz/fileadmin/img/174/sv_karel.jpg' />V pondělí 16. dubna otevíráme ve <span style='font-weight: bold; font-style: italic;'>Čtení na pokračování</span> nové dílo jménem <span style='font-weight: bold;'>Moc a pokora</span>; jeho autorkou je<span style='font-weight: bold;'> Dörthe Ulmer-Stichelová</span>.
Tato kniha popisuje životní příběh svatého Karla Boromejského. Budete
se s ní v našem vysílání setkávat v obvyklém čase, tedy o všedních
dnech po jedenácté dopoledne a o půl desáté večer.</div>
V pondělí 16. dubna otevíráme ve Čtení na pokračování nové dílo jménem Moc a pokora; jeho autorkou je Dörthe Ulmer-Stichelová. Tato kniha popisuje životní příběh svatého Karla Boromejského. Budete se s ní v našem vysílání setkávat v obvyklém čase, tedy o všedních dnech po jedenácté dopoledne a o půl desáté večer.
Karel Boromejský (Carlo Borromeo), potomek nepříliš starého hraběcího rodu, byl obdařen vlastnostmi, jimiž se vyznačují velikáni historie: pevným charakterem i pevnou vůlí, jasným pohledem na realitu, nezkaleným iluzemi, neúprosnou odhodlaností k uskutečnění věcí, které považoval za správné - tedy dary, které v oněch dobách mocenskopolitické zvůle a politováníhodného úpadku víry a mravů slibovaly mladému muži snadný přístup k významné světské kariéře. K nim se však jako povinnost, jejíž splnění nebylo právě příznivě ovlivněno Karlovou povahou, družila ona vlastnost, kterou si vepsal do svého znaku: humilitas - poníženost, laskavost, mírnost, pokora.
Karel se po celý život - s Boží milostí a s železnou vůlí - jako student, jako vlivný papežův synovec, jako kardinál státní sekretář, a především jako nejprve obávaný a později milovaný arcibiskup milánský snažil propojovat a stále vzájemně smiřovat obě kvality - "moc" a "pokoru". Tak se stal světcem vnitrocírkevní reformy, který jednak velkým dílem přispěl k uskutečnění tridentského koncilu, ale především ve své rozlehlé arcidiecézi zajistil jeho realizaci v praxi. I jemu církev vděčí za to, že po jedné z temných chvil své dlouhé historie opět mohla přesvědčivě zazářit její velikost a čistota.
Knihu Moc a pokora vydalo v roce 2002 Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří.
Karel Boromejský (Carlo Borromeo), potomek nepříliš starého hraběcího rodu, byl obdařen vlastnostmi, jimiž se vyznačují velikáni historie: pevným charakterem i pevnou vůlí, jasným pohledem na realitu, nezkaleným iluzemi, neúprosnou odhodlaností k uskutečnění věcí, které považoval za správné - tedy dary, které v oněch dobách mocenskopolitické zvůle a politováníhodného úpadku víry a mravů slibovaly mladému muži snadný přístup k významné světské kariéře. K nim se však jako povinnost, jejíž splnění nebylo právě příznivě ovlivněno Karlovou povahou, družila ona vlastnost, kterou si vepsal do svého znaku: humilitas - poníženost, laskavost, mírnost, pokora.
Karel se po celý život - s Boží milostí a s železnou vůlí - jako student, jako vlivný papežův synovec, jako kardinál státní sekretář, a především jako nejprve obávaný a později milovaný arcibiskup milánský snažil propojovat a stále vzájemně smiřovat obě kvality - "moc" a "pokoru". Tak se stal světcem vnitrocírkevní reformy, který jednak velkým dílem přispěl k uskutečnění tridentského koncilu, ale především ve své rozlehlé arcidiecézi zajistil jeho realizaci v praxi. I jemu církev vděčí za to, že po jedné z temných chvil své dlouhé historie opět mohla přesvědčivě zazářit její velikost a čistota.
Knihu Moc a pokora vydalo v roce 2002 Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří.
