Svátek

Zobrazit všechny svátky

Svátek slaví sv. Melichar Grodecký a druhové

Na počátku 17. století byla většina obyvatel Košic protestantského vyznání; ve městě žilo asi jen 200 katolických rodin. Právě mezi nimi působili tři katoličtí kněží – ostřihomský kanovník Marek Križín a dva jezuité, Melichar Grodecki a Štěpán Pongrác. Setkali se již na studiích na jezuitské koleji ve Štýrském Hradci.

Melichar Grodecki se narodil roku 1584 v Těšíně. Studoval rétoriku a vyučoval gramatiku v Jindřichově Hradci, v roku 1610 ukončil studium filosofie v Praze a potom vyučoval gramatiku na koleji v Kladsku (dnešní Kłodzko). Roku 1614 bol vysvěcen na kněze. Působil ako ředitel domova pro chudé studenty v Praze. Když byli za stavovského povstání a za vlády Direktoria vypovězeni jezuité z Čech, odešel do Košic.

Štěpan Pongrác pocházel z českého šlechtického rodu Pankrácovců, který se ve 13. století usadil v Sedmihradsku. Zde se narodil v obci jménem Alvinc Vintul roku 1582. Studoval na jezuitské koleji v Kluži (rumunská Cluj-Napoça). V roku 1602 vstoupil do jezuitského noviciátu. Později studoval filosofii v Praze a v Lublani. Teologii absolvoval v roce 1615 ve Štýrském Hradci a následně byl vysvěcen na kněze. Roku 1615 založil jezuitskou kolej v Humenném. Po třech letech byl vyslán provinciálem řádu do Košic.

Marek Križín (v rodné chorvatštině mu říkali Marko Križevčanin) se narodil v chorvatských Križevcích roku 1589. Po studiu teologie ho ostřihomský arcibiskup Pázmány roku 1616 jmenoval profesorem kapitulní školy v Trnavě a později ostřihomským kanovníkem. Do Košic byl vyslán, aby spravoval bývalé benediktinské opatství v Krásné nad Hornádem, které vlastnila ostřihomská arcidiecéze.

Na počátku Třicetileté války obléhala města armáda Bethléna Gábora pod vedením Jiřího Rákoczyho. Ten si přímo vyžádal, aby mu byli katoličtí duchovní vydáni – jinak prý nechá svým vojákům plenit město. Zpočátku se s nimi zacházelo dobře, vězněni byli ve vlastní jezuitské rezidenci. Věznitelé se je ale stále tvrdším způsobem snažili přimět k odpadu od katolické církve. Když se nepoddali, začalo r. 1619 kruté sadistické mučení. Výmluvně o tom svědčí pozdější poznámka městského kata, který poté, co zahlédl jejich mrtvoly, prohlásil: „Byli tak ztýráni a zmrzačeni, že já bych to tak nikdy nedokázal, třebaže jsem v těchto věcech odborník.“

Zajatci byli mučeni postupně. Nejprve přišla řada na Marka, potom na Štěpána a nakonec na Melichara. Nejbolestnější byla určitě Štěpánova smrt. Tento jezuita totiž při krutém mučení omdlel a mučitelé v domnění, že je už mrtev, pohodili jeho tělo spolu s ostatními do stoky, kde se pak ještě skoro celý den trápil, než opravdu skonal. Stalo se tak 7. září roku 1619. V noci nato byly však mrtvoly vytaženy a pochovány nablízku do země, následujícího roku přenesena do hrobky v kostele v Šebastově u Prešova. Odtud putovaly jejich ostatky roku 1625 do Trnavy, kde našly odpočinek v jezuitském kostele.

Košické mučedníky beatifikoval roku 1905 papež Pius X., kanonizováni byli papežem Janem Pavlem II. roku 1995 na košickém letišti.



Svátek slaví Regína