Svátek

Zobrazit všechny svátky

Svátek slaví svátek sv. Vavřince

O pronásledování křesťanů v letech 257–258 jsme již hovořili. Císař Valerianus vydal edikt, v němž nařizoval vyhledávání křesťanských duchovních, biskupů, kněží a jáhnů. Pronásledování padli 6. srpna 258 za oběť papež Sixtus II. spolu se čtyřmi jáhny – Ianuariem, Vincentiem, Magnem a Stephanem. Téhož dne přišli o život další dva jáhnové, Felicissimus a Agapetus.

Naživu zůstal poslední z římských jáhnů, Laurentius (Vavřinec). Mezi tehdejšími obyvateli Říma byl velice oblíben, měl totiž na starosti péči o chudé – pečoval o stovky potřebných, sirotků a vdov.

Sv. Ambrož popisuje poslední dny Vavřincova života takto:

»Svatý Vavřinec viděl, jak jeho biskupa Sixta vedou vstříc umučení, a dal se do pláče. Nenaříkal však proto, že jej vedli na smrt, nýbrž proto, že on sám jej měl přežít. Hlasitě volal: „Kam jdeš, otče, bez svého syna? Kam odcházíš, svatý biskupe, bez svého jáhna? Nikdy jsi nepřinášel oběť bez služebníka. Znelíbil jsem se ti, otče? Přece nechceš prolít svou krev beze mne, který jsem s tebou rozděloval krev našeho Pána a účastnil se slavení svatých tajemství. Dovol mi, abych měl s tebou podíl na věčné odměně.“

Sixtus mu odpověděl: „Neopouštím tě, synu. Tobě jsou určeny ještě těžší zkoušky. Jsi mladší než my, ale je ti vyhrazeno slavnější vítězství nad tyranem. Přestaň naříkat, brzy přijdeš za mnou. Po třech dnech mě budeš následovat.“«

(sv. Ambrož: De officiis ministrorum, 41,205–206)

Za tři dny byl svatý Vavřinec skutečně zatčen a hrozila mu smrt. Protože už tenkrát se tvrdilo, jak je církev nesmírně bohatá, bylo mu slíbeno, že může zůstat naživu, vydá-li „poklady církve“. Vavřinec tedy shromáždil všechen majetek, kterým disponoval, rozdal jej chudým, které pak přivedl před soud, a prohlásil: „Toto jsou poklady církve, a jsou to poklady věčné. Nikdy se neumenší – naopak, porostou.“

Je zřejmé, že po takové odpovědi nemohl čekat nic jiného než trest smrti. A měl být popraven zvlášť krutým způsobem – upálením na roštu. Svatý Vavřinec však prokázal vlastnost u světce překvapivou – smysl pro humor. Po chvíli na mučidlech upozornil katy: „Z tého strany už jsem dobře opečený, měli byste mě obrátit, abych byl k jídlu.“ A jeho poslední slova zněla: „Už jsem upečený, můžete jíst.“

Navštívíte-li Řím, nenechte si ujít baziliku postavenou nad hrobem svatého Vavřince. Nese název San Lorenzo fuori le mura (Svatý Vavřinec za hradbami) a patří mezi sedm hlavních římských bazilik. Tato stavba je svědectvím, že ani Valerianův pokus, ani jiné snahy zničit církev nebyly úspěšné.

Svátek slaví Vavřinec