Svátek
Svátek slaví svátek sv. Jakuba apoštola
»Proto už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny. Jste jako budova: jejími základy jsou apoštolové a kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí a Kristus Ježíš je nárožní kvádr. V něm je celá stavba spojena a vyrůstá ve svatý chrám v Pánu. V něm i vy jste budováni působením Ducha v Boží příbytek.«
(Ef 2,19–22)
O svatém Jakubovi se v evangeliích mnoho nedočteme; obvykle vystupuje ve společnosti (a řekli bychom ve stínu) svého mladšího bratra Jana. Přesto si však tento na první pohled nenápadný a mlčenlivý člověk spolu s bratrem vysloužil přezdívku „Syn hromu“. A zjevně měl mezi ostatními učedníky významné postavení, jestliže stál Héródovi za to, aby právě jej poslal do vězení a na smrt jako prvního z apoštolů.
Salome, matka apoštolů Jakuba a Jana, žádala Pána o místa po pravici a po levici. byla spolu se syny jemně upozorněna, že se něco takového nepatří a že služba apoštola přináší spíše nelehký život než výsady. Po staletích však autor Zlaté legendy upozornil, že i tato prosba došla vyslyšení – hledáme-li Krista v srdci jeho tajemného těla – církve – tedy v Římě, najdeme stopy apoštolů Jakuba a Jana po jeho „pravici a levici“. Apoštol Jan bývá spojován s Efezem a dalšími městy v Malé Asii, tedy na východě tehdy známého světa; svatý Jakub je pohřben v Compostelle, pro Evropu na nejzazším západě.
Už jste se vypravili na pouť do Santiaga de Compostella, města, jemuž dal svatý jakub ve španělštině své jméno? Je podivuhodné vidět, jak po letech a staletích stále žije poutní tradice. Vydejte se, budete-li moci, pěšky k apoštolovu hrobu, cestou, kterou vyšlapaly miliony poutníků před vámi. Snad vám pak bude blízký i text hymny světového setkání mládeže v Santiagu roku 1989:
»Jsme mladí třetího tisíciletí,
poutníci, kteří stále hledají
zdroj svobody.
Následujeme cestu svatého Jakuba,
aby nás pozvedl k Ježíši Kristu,
který je Cesta, Pravda a Život.«
