Svátek
Svátek slaví sv. František Caracciolo
František Caracciolo se narodil 13. října 1563 ve Villa Santa Maria. Jako mladý těžce onemocněl, pravděpodobně leprou, a slíbil, že uzdraví-li se, stane se knězem a věnuje všechen svůj majetek chudým, a sám se bude cele věnovat službě potřebným. Takových slibů už Pán Bůh slyšel mnoho – ovšem sv. František svůj slib splnil.
Roku 1587 se František stal knězem. Vstoupil do kněžského bratrstva, které se věnovalo především péči o vězněné, odsouzené na smrt a k nuceným pracím na galejích. Sám pak založil kongregaci „menších řeholních kleriků“, která kromě obvyklých tří slibů – chudoby, čistoty a poslušnosti – skládala ještě slib čtvrtý, a sice ten, že členové nebudou usilovat o církevní úřady a vyšší postavení. Jako druhý generální představený hodně cestoval, poslední cesta jej zavedla do Říma. Zde 4. června 1608 zemřel se slovy: „Pojďme, pojďme do nebes.“
Svátek slaví Dalibor
V občanském kalendáři slaví dnes svůj svátek Dalibor. První složkou jména je starý slovanský tvar dnešního příslovce „dále“, transformovaný ve slovesné, jakoby rozkazovací dali. Druhá část vychází ze slova bor'ba, jež znamená „boj“. Výsledkem tedy je, že se Daliborové snaží oddalovat boje a šarvátky, což může být celkem sympatické. Je zajímavé, že v řečtině bychom nalezli významový protějšek ve jméně Télemachos, kde telé se překládá jako „daleko“ a maché jako „boj“.
