Svátek
Svátek slaví sv. Augustin z Canterbury
Křesťanství se na Britské ostrovy dostalo v dobách Římské říše, tedy nejpozději během 4. století. V této době zde žili původní obyvatelé – Britové keltského původu – spolu s římskými dobyvateli. Na přelomu 4. a 5. století však Řím svá vojska z Británie stáhl, abych jich mohl využít v obranných válkách na kontinentu. Krátce poté byla Británie napadena a postupem času i obsazena germánskými nájezdníky – Angly, Sasy a Juty. Křesťanští Britové byli zatlačeni do okrajových částí Walesu a Skotska, anglosaský jihovýchod ostrova byl pohanský.
Traduje se, že na sklonku 6. století se v Římě setkal tehdejší papež Řehoř Veliký s několika Anglosasy. Byl velice překvapen jejich vzhledem – byli vysocí, modroocí a plavovlasí. Zeptal se tedy, ze kterého národa pocházejí. „Anglové“, zněla odpověď. „Ne Anglové, ale andělé by se měli nazývat,“ pohlásil papež Řehoř. Když se pak dozvěděl, že tato země ještě nepoznala autentické křesťanství, rozhodl, že tam musí být neprodleně vyslána misijní výprava.
Roku 596 se tedy vypravil do Anglie římský benediktin jménem Augustin spolu s dalšími čtyřiceti řeholníky. Podařilo se mu získat přízeň Aethelberta, krále Kentu, tedy území na jihovýchodě ostrova, nejblíže kontinentální Evropě. Augustinovi král přenechal území, kde směl být založen klášter – dnes na tomto místě stojí město Canterbury, latinsky nazývané Cantuarium.
Roku 601 byl Augustin jmenován arcibiskupem v Canterbury a primasem Anglie s právem založit sufragánní biskupství v Londýně a v Rochesteru. V Canterbury také Augustin roku 604 zemřel a byl pohřben ve zdejším kostele sv. Petra a Pavla. Canterburský kostel sv. Martina, rovněž z Augustinových časů, je nestarším kostelem v Anglii, který je dosud používán.
Svátek slaví Valdemar
Dnes má v občanském kalendáři svůj svátek Waldemar. Toto starogermánské jméno má základ ve slovech walten („vládnout“) a mar, které jazykovědci vysvětlují jako „velký“. Waldemar je tedy člověk „velký svou vládou“.
