Svátek

Zobrazit všechny svátky

Svátek slaví sv. Zita

Zita vedla všední obyčejný život, žádné mimořádnosti. Narodila se kolem roku 1212 nedaleko města Lucca v Itálii. Od svých dvanácti roků pracovala čtyřicet osm roků jako služebná v domě vznešené rodiny Fatinelliů. Svoje postavení chápala v duchu slov Panny Marie: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle slova tvého.“ Všechny dny svého života se snažila prožít jako nepřetržitý svátek ke chvále Nejsvětější Trojice. Zita se snažila o pokoru, lásku a plnění svých povinností služebné.

Děti ji často škádlily, paní tohoto domu byla panovačná a její manžel byl prchlivý a krutý. Svou laskavostí a tichostí si Zita nakonec během let získala celou rodinu. Snášela nejtvrdší rány, protože si byla jista, že tyto zkoušky pro ni vybral Bůh. Zita se dovedla dělit s chudými o svůj příděl jídla a svůj volný čas.

Zita byla sympatická světice. V jejím životě nevidíme žádné výstřelky a nápadnosti. Každý den brzy ráno vstala a šla do kostela. Potom poctivě konala svou práci a přitom se modlila i za rodinu, ve které pracovala. Dovedla spojit slova: „Modli se a pracuj!“ Kéž i my dovedeme mít čas na modlitbu, čas vyhrazený pro Boha, kdy jsme jako dítě u své matky a kdy se můžeme sytit láskou. Kéž dovedeme plnit své povinnosti svědomitě.

Svatá Zita je patronkou hospodyň, služebných – dnešních au-pair v domácnostech.

(z časopisu Paprsek – podle R. D. Josefa Havelky)

 



Svátek slaví Jaroslav

V občanském kalendáři má dnes svátek Jaroslav. Leckdo se ještě dnes domnívá, že nositelé tohoto jména „slaví jaro“. Toto staroslovanské jméno je však složeno ze slova jaryj, jež znamená jak „prudký, vznětlivý“, tak i „silný, tvrdý a přísný“. Druhá část jména je zřejmá. Jaroslavové jsou tedy „slavní svou silou“ nebo, chcete-li, „prudkostí“.

zdroj: Po kom se jmenujeme; LIBRI 2000,2001