Svátek
Svátek slaví sv. Anastázie, sobota Velikonočního oktávu
sv. Anastázie
Anastázie byla jednou z prvokřesťanských mučednic, její jméno (v překladu znamená „Zmrtvýchvstání“) je obsaženo ve čtvrté eucharistické modlitbě. Pocházela ze vznešené římské rodiny, spolu se svatou Basilissou (tj. „Královnou“) patřila k žákům svatých Petra a Pavla. Byly to právě tyto dvě světice, které pohřbily těla obou apoštolů po jejich mučednické smrti – ostatky svatého Petra u vatikánského cirku, Pavlovy pak za městskými hradbami při cestě do Ostie.
I po smrti apoštolů setrvaly obě ženy pevně ve víře, nebály se ji vyznávat slovy i skutky, a proto není divu, že se také dočkaly mučednické smrti. Stalo se tak kolem roku 68, na sklonku vlády císaře Nerona. Ostatky obou mučednic jsou uchovávány v římské bazilice Santa Maria della Pace.
»Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly.« (Přísl 31,10)
Svátek slaví Anastázie
Dnešního dne se zcela výjimečně shoduje náš občanský a církevní kalendář na tom, že má svátek Anastázie. Jinak je tomu však v kalendáři světovém, protože zde se tento svátek slaví až 25. prosince. Toto jméno je ve světě poměrně oblíbeno a má mnoho národních forem. V Anglii a Francii zní Anastasie, v ruštině Anastasija a domácky pak Nastasja či Nasťa a Nastěnka, forma u nás velmi zpopularizovaná nesmrtelným filmem Mrazík. Toto jméno znamená „vzkříšení“ a pochází od řeckého slova anástasis.
