Svátek
Svátek slaví sv. Martin I., čtvrtek Velikonočního oktávu
sv. Martin I.
Martin pocházel z Todi, stal se jáhnem římské diecéze a v polovině roku 649 byl zvolen nástupcem papeže Teodora jako první papež toho jména. Po svém zvolení si překvapivě nevyžádal potvrzení od byzantského císaře Konstanta II., který předchozího roku vydal dekret na obranu monoteletismu. Proti tomuto mylnému učení se papež Martin rozhodně postavil a již čtvrt roku po své volbě svolal do Lateránu synodu, na níž byli pozvání všichni biskupové křesťanského Západu.
Na této synodě byl monoteletismus definitivně odsouzen, což vyprovokovalo zuřivý odpor byzantského císařského dvora. Císař přikázal ravennskému exarchovi, aby papeže zatkl. Exarcha zvolil alternativní řešení – poslal na papeže Martina najatého vraha. Atentát se však nezdařil – vrah, který zastihl papeže v bazilice Panny Marie Sněžné při slavení mše, byl stižen náhlou slepotou.
Když se to dozvěděl ravennský exarcha, pochopil, že má co dočinění se světcem, zcela změnil mínění a postavil se byzantskému císaři na ozbrojený odpor. Když však roku 653 zemřel, otevřela se byzantskému císaři volná cesta k pomstě. Nový exarcha vtrhl s vojskem do Říma, zmocnil se papeže Martina a odvlekl jej násilím do Konstantinopole.
Po dlouhotrvající strastiplné cestě, která byla počátkem jeho mučednictví, dorazil Martin do byzantského hlavního města a byl uvězněn. Ve vězení i během soudního procesu byl hrubým způsobem týrán – vypovídá o tom také jeho výrok: „Dělejte si se mnou, co chcete, i smrt bude pro mě dobrodiním.“ Přesto se nenechal zlomit a nezradil víru. Byl odsouzen do vyhnanství v Chersonu na Krymu. Zde po půl roce krutého věznění zemřel 16. září 655.
Svátek slaví Aleš
V občanském kalendáři má dnes svátek Aleš. Původně šlo asi o staročeskou domáckou podobu Alexeje, jenž se vykládá jako „záštita“ či „pomoc“. Totéž lze tedy říci i o Alešovi, který je dnes zcela samostatným jménem.
