Svátek
Svátek slaví sv. Stanislav, úterý Velikonočního oktávu
sv. Stanislav
Svatý Stanislav se narodil v polském Szczepanówě kolem roku 1030. Dostalo se mu vynikajícího vzdělání, studoval na katedrální škole v Hnězdně, později také v Liège v dnešní Belgii a v Paříži. Po návratu do Polska se stal kanovníkem u krakovské katedrály. Své dědictví po rodičích prodal a utržené peníze rozdal chudým.
Roku 1072 se stal biskupem v Krakově, tehdy hlavním městě Polska a sídle polského krále. Jím byl za Stanislavova pontifikátu Boleslav II. z piastovské dynastie. Současníci jej nazývali „Smělý“, nebo i „Krutý“. Jeho život budil veřejné pohoršení – veřejně žil v konkubinátu, věznil unesené ženy a násilím se zmocňoval cizího majetku. Tomuto vládci se odvážil biskup Stanislav postavit se slovy:
„Proč nedbáš Boha, ani spásy své duše a svých poddaných, proč porušuješ důstojnost královskou a porušuješ zákony přirozené i božské? Boj se pomsty Boží, která hrozí tobě i tvému potomstvu!“
Král se však nepolepšil, naopak jednal tak krutě a zvrhle, že jej začali opouštět i jeho dosud věrní šlechtici. Za to se král mstil na jejich blízkých, na nevinných lidech, ženách i dětech. Jako posledního prostředku, který měl přispět k jeho nápravě, jej Stanislav exkomunikoval a zakázal mu přístup do kostelů. Král zuřil a přísahal biskupovi pomstu.
11. dubna 1079 slavil Stanislav bohoslužbu v kostele sv. Michala na Skalce u Krakova. Když to král zjistil, vypravil se za ním, a když jeho vojáci odmítli vyvést biskupa z kostela, vtrhl dovnitř sám a přímo u oltáře Stanislava zabil mečem.
Po Stanislavově smrti se rozpoutalo všeobecné povstání, které krále vyhnalo ze země. Ostatky svatého Stanislava byly pochovány v krakovské katedrále. Stanislav byl kanonizován roku 1253 a stal se jedním z hlavních zemských patronů.
Svátek slaví Izabela
Izabela, která dnes slaví svůj svátek v občanském kalendáři, je španělskou obdobou jména Alžběta. Můžeme ji psát také Isabela a v historické literatuře najdeme i Isabellu. Doslovný překlad jména je „můj Bůh je přísaha“. Někdo však uvádí, že základem jména je starozákonní Izabel, v českých překladech známá jako Jezabel, což znamenalo „krásná“ Snad proto nosilo jméno Izabela mnoho krásných a ohnivých španělských a portugalských královen.
