Svátek

Svátek slaví sv. Alexandr

Mezi světci, kteří nesou jméno Alexandr, náleží právem jedno z prvních míst alexandrijskému patriarchovi, velkému bojovníku víry a jejímu obránci před arianismem. Alexandr, člověk moudrý, vzdělaný, horlivý a zbožný, se narodil kolem roku 250 v Egyptě a roku 313 byl zvolen alexandrijským patriarchou.

Po svém zvolení napřel patriarcha Alexandr své síly na formaci kněží a pečoval o stavbu kostela svatého Theony, tehdy největší sakrální stavby ve městě. Jeho jméno však bude nadále spojováno především se stavbou pravověrné církve. Právě on vystoupil na prvním koncilu v Nikai proti jednomu ze svých kněží jménem Arios.

Arios tvrdil, že blízký vztah mezi Stvořitelem a stvořením je nemožný. Může ho zprostředkovat jedině ten, kdo stojí na půl cesty mezi Bohem a člověkem. Tím byl pro Aria Ježíš Kristus, kterého však nepokládal za vtěleného Boha rovného Otci. Na rozdíl od Boha, který je věčný, tvrdil Arios o Ježíši Kristu, tedy o Synu: „Byla doba, kdy neexistoval.“
Arianismus se mezi lidmi šířil především prostřednictvím hymnů a jiných zpěvů, které lidé zpívali aniž by si uvědomovali jejich v konečném důsledku nekřesťanský obsah. Patriarcha Alexandr vynakládal veškeré úsilí na to, aby taktně, citlivě a s otcovským přístupem pomohl každému člověku najít zpáteční cestu k pravdě, věděl však, že dříve či později bude muset dojít k definitivnímu střetnutí mezi katolickým křesťanstvím a arianismem. Svolal tedy synod biskupů ze své provincie, který Ariovy myšlenky odsoudil. Arios však odešel do Palestiny a ve své činnosti pokračoval.

Spor se rozšířil takřka po celém křesťanském světě a řešil ho zmíněný 1. ekumenický koncil. Právě díky Alexandrovi a jeho velké opoře jáhnu Athanasiovi zvítězila na koncilu skutečná křesťanská víra. Alexandr se mohl šťastně vrátit do Alexandrie, kde zbytek svého života věnoval úsilí o nápravu ariánského schizmatu. Zemřel 26. února roku 328.