Svátek

Zobrazit všechny svátky

Svátek slaví sv. Modest

Druhá polovina 5. století byla na křesťanském západě dobou převratných změn. Hroutila se centrální státní správa – roku 476 byl sesazen poslední západořímský císař Romulus Augustulus gótským vůdcem Odoakarem, který pak poslal císařské insignie do Byzantionu. De iure se byzantský císař stal vládcem i nad západní částí Římské říše, de facto však na těchto územích panovalo bezvládí. Poslední oporou civilizace se stala struktura katolické církve a její představení v jednotlivých městech – biskupové.

Roku 486 na Catalaunských polích porazil franský vládce Chlodvík římského vojevůdce Syargia. Frankové se tak zmocnili území mezi Seinou a Loirou. Téhož roku se ve městě Augusta Treverorum (dnešní Trevír) stal biskupem sv. Modestus. Nezastával svůj úřad dlouho – po třech letech zemřel. Vedl si však velice dobře a svým působením dělal církvi čest. Proto na něj nezapomínali ani noví germánští obyvatelé Porýní a jejich potomci – dnešní národy západní Evropy. Ostatky sv. Modesta jsou dodnes ctěny v trevírském benediktinském kostele sv. Matěje.



Svátek slaví Matěj

Dnes má v občanském a římském kalendáři svátek Matěj, avšak český církevní kalendář jej připomíná až 14. května. Matěj a jeho varianta Matyáš jsou hebrejského původu. Prastaré znění jména Mattithjáh znamená „dar Boží“. Ze stejného základu vychází i Matouš. K tvarovému rozlišení obou jmen došlo už v řečtině (Matthíás a Matthaios), odkud se k nám jména dostala; jména Matěj a Matyáš vznikla z tvaru Matthíás.

zdroj: Po kom se jmenujeme; LIBRI 2000,2001