Svátek

Zobrazit všechny svátky

Svátek slaví sv. František Saleský

Kdyby existoval člověk ve stavu původní svatosti a spravedlnosti, jaký byl darován Adamovi v okamžiku jeho stvoření, měl by nejen přirozený sklon milovat Boha nade všechno, ale byl by i přirozeně schopen tento sklon uvést ve skutek. K tomu by mu postačila ona pomoc, kterou Bůh dává každému tvoru, aby mohl dělat to, co odpovídá jeho podstatě.

Vždyť Bůh, Stvořitel a Vládce přírody, podává svou pomocnou ruku i ohni, aby se rozhořel, vodě, aby stékala do moře, zemi, aby vystoupila či poklesla a zůstala tak. On sám vložil do lidského srdce přirozenou touhu milovat nejen dobro všeobecně, nýbrž zvláště i jeho božskou dobrotivost jakožto dobro největší a lásky nejvíc hodné. Vždyť předmětem této lásky je Bůh, jehož pouhé přirozené světlo rozumu poznává jako Stvořitele, Pána a první příčinu i poslední cíl všeho stvoření, jako toho, jenž je nade všechno hoden lásky a úcty, a to na základě přirozeného sklonu a přirozené touhy.

Při prvním pohledu na Boha – nikoli tělesnýma, nýbrž duchovníma očima, to znamená při prvním poznání Boha – se probouzí onen přirozený a prvotní sklon milovat ho nade všechno, který dosud jakoby spal a nebyl patrný. Podobá se jiskře, která doutná pod popelem a náhle se mění v plamen při prvním prohrábnutí uhlíků, stejně tak náhle proniká na povrch, roznítí-li jej vůle svým dotekem a pobídkou ke vzletu k oné nejvyšší lásce, jež náleží první příčině a poslednímu cíli všech věcí, totiž nade všechno vznešenému Bohu.

(sv. František Saleský: Pojednání o lásce k Bohu)

 



Svátek slaví Milena

Toto dnes tak časté jméno se začalo v češtině objevovat až od počátku 20. století, ale jeho obliba velmi rychle rostla. V jihoslovanských jazycích má Milena tradici a obdoby, najdeme tu i Milicu, Milinu, Milevu a jiné tvary. Význam je jasný, jeho nositelka je „milá“ a „milovaná“. Toto ryze slovanské jméno se kupodivu objevuje i v němčině a maďarštině.

zdroj: Po kom se jmenujeme; LIBRI 2000,2001