Svátek
Svátek slaví sv. Paulin
Svatý Paulin pocházel z Říma, kde také žil v klášteře sv. Ondřeje na Caeliu. Z tohoto kláštera – a z mnoha dalších – vyšli v prvních křesťanských staletích hlasatelé evangelia do celé Evropy. Právě odsud poslal sv. Řehoř Veliký roku 596 na Britské ostrovy skupinu mnichů pod vedením převora Augustina – slavíme jej jako sv. Augustina z Canterbury. Pět let nato následovala další skupina mnichů, mezi nimiž byl také Paulin.
V Británii se křesťanství rozšířilo za dob římské nadvlády; roku 314 se francouzské lokální synody účastnili tři britští biskupové. Ovšem po odchodu římských vojsk ostrov obsadili pohanští Anglové a Sasové, kteří zde založili sedm království. Úkolem římských řeholníků bylo udržet křesťanství mezi britským obyvatelstvem a hlásat jej novým germánským obyvatelům ostrova.
21. července 625 byl Paulin vysvěcen na biskupa a doprovázel jakožto duchovní vůdce dceru kentského vládce Etelbergu, která se jela vdát za northumbrijského panovníka Edwina. Jeho novým sídlem se stal York, odkud organizoval misijní dílo mezi Anglosasy a dodával odvahu rozptýleným hloučkům britských křesťanů. Po dvou letech pokřtil krále Edwina a s ním i jeho dvořany.
Roku 633 však král Edwin a jeho syn padli v bitvě s pohanským vládcem Mercie. Paulin odešel do exilu spolu s královnou Etelbergou a dalšími dvořany. Nastoupil na biskupský stolec v Rochesteru, kde působil až do své smrti roku 644. Zemřel v pověsti svatosti, zvláště jej oslavil svatý Beda Ctihodný ve svém díle Historia ecclesiastica.
Svátek slaví Marina
V občanském kalendáři dnes nacházíme Marinu nebo také, jak se psalo dříve, Marynu. Existuje dvojí výklad tohoto jména. Podle jedněch badatelů je domáckým tvarem od Marie; její základní podobou by v tomto případě bylo hebrejské jméno Miryám. Někteří jazykovědci se domnívají, že ještě starším tvarem bylo egyptské merit amm, což znamenalo "milovaná bohem". Existují však také výklady jiné, které se přiklánějí k původu latinskému, kdy je základem slovo mare, tj. "moře". Stačí si tedy jen vybrat.
