Myšlenka na den
Naše dovolená se chýlila ke konci. Čekal nás poslední společný večer. Prožily jsme s kamarádkou překrásný týden v milém prostředí. Naši hostitelé, majitelé penzionu, nás několikrát pozvali na oběd nebo na večeři. Nemuseli to udělat, ale zjevně jsme jim byly nějak sympatické. Závěrečný večer jsme jim samozřejmě pozvání nemohly odříci. Naposledy jsme si zaplavaly, naposledy jsme šly naší cestičkou podél křoví a vyplašily slepice. Kufry byly skoro zabalené, chtěly jsme jít brzy spát, abychom časně ráno mohly vyrazit na dalekou cestu domů. Prohlížely jsme si všechno ještě pozorněji než v předchozích dnech, chtěly jsme si každou podrobnost zapamatovat.
Večer jsme sešly k hostitelům do bytu. Aperitiv byl už připraven na stolku na terase. Hostitel vzpomínal, co jsme všechno mohly během týdne našeho pobytu vidět a zažít, kde jsme všude byly a jak se nám to líbilo. My jsme připomínaly všechna ta jídla, která nám hostitelka uvařila a jak nám to chutnalo. Pak jsme zasedli ke stolu, nabírali si ze společné mísy, jedli jsme a všechno to bylo moc dobré. Společně jsme se hodně smáli, ale taky nám bylo trochu smutno. Každé loučení je trochu smutné. Hostitel nalil do sklenek červené víno a slavnostně jsme si připili na setkání. My jsme s kamarádkou tvrdily, že na ně nikdy nezapomeneme. Hostitelé potvrzovali totéž. A já jsem si najednou vzpomněla na jinou poslední večeři. Jen jeden z nich věděl, že tato večeře je poslední. Také tam byl stůl plný dobrého jídla, jedli tehdy skopové, nekvašené chleby a saláty z hořkých bylinek a pili víno zrovna jako my. To víno mělo být připomínkou. Kdykoli budete pít, vzpomeňte si na mne, řekl on. Srdce se mi sevřelo a chtělo se mi ta slova také říct. Váhala jsem a nakonec jsem to neudělala. Považovala jsem to za trochu přemrštěné ve vztahu k našim hostitelům. Avšak ta poslední večeře Ježíšova se mi zazdála reálnější, barevnější, naléhavější. Nikdy dřív jsem to neviděla tak zřetelně. On tehdy nemluvil o bohoslužbách, shromážděních nebo nějakých speciálních příležitostech. Řekl, kdykoli budete pít.
Od té doby si při pití vína na Ježíše vzpomínám vždycky. A občas i na své tehdejší hostitele.
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
