Myšlenka na den

Pedagogičtí odborníci tvrdí, že bychom neměli děti nutit číst to, co se líbí nám, ale nechat je číst si to, co se líbí jim. I kdyby to byl z našeho úhlu pohledu brak. Protože od braku se lze dočíst k hodnotné literatuře, pokud čtete. Jestli vás doporučená povinná literatura otráví a nic jiného číst nesmíte, nebudete číst vůbec. Nenavyknete ve čtení nacházet své potěšení. Nenaučíte se ztrácet v příběhu a nevnímat okolí. Tohle beru. Myslím, že jsem toho živým důkazem.

Musela jsem číst, co mi maminka předložila. Zejména během prázdnin, kdy byla naše městská knihovna zavřená, jsem se musela spokojit s tím, co nabízela naše rodinná knihovna. A já byla knihomol. Přečetla jsem celého Raise, Jiráska, Světlou, Němcovou. Když miluješ čtení, není co řešit. Chápu reklamu na Kofolu.

Každý však není knihomol. Často se setkávám s lidmi, kteří nedokážou dočíst knihu, když je nějaký její úsek úplně nechytí. Na jednu stranu tomu rozumím a přiznávám, že jsou knihy, které jsem ani já nikdy nedočetla. Jako příklad bych uvedla knihu Malý Bobeš. Tu jsme četli společně ve škole na prvním stupni a nevím proč, byla mi protivná, odporná a k nepřečtení. Na druhou stranu si myslím, že sílíme a rosteme překonáváním překážek, jako například přečtením obtížných úseků některých knih. Já bych těm autorům, co to v některé části knihy nedokážou přesvědčivě zformulovat, dala šanci.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.