Myšlenka na den

Spousta žen chce pořád hubnout. U některých je to takový životní způsob. Jedí, aby zhubly. Neustále o tom mluví a možná se tím skutečně trápí. Nevím, neumím to posoudit. Mně jejich uvažování připadá nesmyslné.

Většinou totiž neuvažují o stravování jako celku, o vyváženosti skladby potravin, které konzumují, o denních dobách, kdy je vhodnější a méně vhodné jíst, o ročních obdobích, v nichž se něco hodí jíst více a něco méně, prostě všechno má nějaké své zákonitosti. Většinou se také pravidelně nehýbou, a to ani nemluvím o cvičení. Mají takový zmatený život. Jedna moje kamarádka má v těch věcech taky chaos. Když jsme spolu jednou seděly v cukrárně, ano, čtete správně, a ona se ptala, jestli je ta šlehačka beztučná, položila jsem otázku, která mi už dlouho ležela na mysli: „A proč vlastně chceš hubnout?“

Zarazila se a dlouhou chvíli mi nic neodpovídala. „No, já nevím. Asi tak nějak obecně, ne? To přece dělá každý…“

Viktor Frankl, zakladatel psychologického směru logoterapie řekl: „Když víš proč, sneseš každé jak.“  Vyvozuju z toho, že chci-li být v něčem úspěšná, měla bych vědět, proč to chci. Pak mi to určitě dobře půjde.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.