Myšlenka na den
Při svých tichých chvílích si často připadám jako v malém důvěrném úkrytu. Cítím se bezpečně a soukromě. Jako bych vešla do útulného pokojíku a zavřela za sebou dveře. Někdy, pravda, je v pokojíku binec, ale pocit bezpečí a důvěrnosti tím nemizí. Ticho je mým územím. Tam jsem doma.
Stává se ale, že to může být i jinak. Neděje se mi to příliš často, a snad právě proto si tento mimořádný zážitek pamatuju. Jen tak pro pořádek chci předeslat, že jsem spíše racionální člověk. Tabulky a seznamy jsou mým oblíbeným pracovním nástrojem. Přesto na někoho působím jako rozevlátý umělec. Obávám se, že to tak úplně nejsem. Mé prožitky ticha tedy ve většině případů odpovídají spíše prostředí, jaké je v kuchyni nebo nanejvýš v nějaké malé pracovně. Několikrát jsem se však ocitla v mlčení v podobě chrámu.
Bylo to zvláštní, nádherné a důstojné. Zdálo se mi, že prostor nad mou hlavou je skoro nekonečný. Ticho neuzavíralo důvěrný prostor, který mohu lehce obsáhnout, ale klenulo se do dálky pro mne nedosažitelné. Nevím, z čeho pramenil můj pocit vznešenosti, ale měla jsem ho. Bylo by logické, kdybych se i trochu bála, ale necítila jsem žádný strach. Jen jsem měla potřebu se pořádně narovnat, jako bych čekala na udělení královské audience nebo na připnutí čestného řádu nebo aspoň na předání krásného vysvědčení nebo diplomu. Přítomnost Boží, kterou jsem vnímala velmi zřetelně, prostupovala všechno kolem mne a i mne samu skrz naskrz. Jako by mi Bůh dával pochopit, jaké to je, když On je ve mně a já v Něm. Zachovat mlčení a neporušit ticho bylo tou nejsamozřejmější věcí na světě. Ach, spočívat v tomto chrámu ticha bylo nevýslovně sladké. Přála jsem si, aby to nikdy neskončilo. Uvědomovala jsem si, že mi Bůh dává prožít jinou stránku jeho osobnosti, tušila jsem, že to budu potřebovat pro svou posilu. Po takovém setkání s Boží přítomností se člověk už ničeho nebojí. Byla jsem tak naplněná Jeho láskou, že mi pokora přišla jako jediný možný způsob mé existence. Nebylo nic, co by mi mohl udělat člověk. Přemáhající vznešenost, nerozrušitelný pokoj a sladká útěcha mne učinily nezranitelnou. Když On byl se mnou, kdo by se mohl postavit proti nám?
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
