Myšlenka na den

Drazí bratři biskupové, drahé řeholnice, drazí kněží, jáhni, řeholníci a seminaristé!
Jsem v této krásné zemi jen jeden den, ale přál jsem si, aby byla alespoň krátká chvíle na setkání s vámi a na pozdrav. To mi dává příležitost, abych vám především poděkoval: děkuji vám, že jste tady, s darovaným životem; děkuji vám za vaši práci, za vaše každodenní nasazení; děkuji vám, protože jste znamením milosrdné Boží lásky a svědky evangelia.

A od „děkuji“ se hned obracím k Boží milosti, která je základem křesťanské víry a každé formy zasvěcení v církvi. Jste malí a křehcí: nejste příliš početní, nemáte mocné prostředky, prostředí není vždy příznivé pro přijetí hlásání evangelia. Nezapomínejme na to: středem je Bůh. A my jsme spolupracovníci Boží milosti. A tak se při putování s Hospodinem každý den vracíme k zásadní otázce: Jak žiji své kněžství, své zasvěcení, své učednictví? Jsem blízko Ježíši?
Ze své strany bych vám rád zanechal dvojí výzvu: pečujte o sebe a pečujte o druhé.
První: pečujte o sebe. Protože kněžský nebo řeholní život není „ano“, které řekneme jednou provždy. Nikdo z vás nežije duchovně z výnosů! Naopak, každý den je třeba obnovovat radost ze setkání s ním, v každém okamžiku je třeba znovu naslouchat jeho hlasu a rozhodnout se ho následovat, a to i ve chvílích, kdy padáte. Vstaňte, pohlédněte na Hospodina: „Promiň, pomoz mi jít dál“. Taková bratrská a synovská blízkost.
A pěstujme bratrství mezi sebou. Učíme se mezi sebou sdílet nejen práci a výzvy, ale také radost a přátelství: Váš biskup říká: Přejdi od „Knihy nářků“ k „Písni písní“. Nářky máme rádi! Sdílejme radost z toho, že jsme apoštoly a učedníky Pána! Radost je třeba sdílet. Jinak místo, které musí radost zaujmout, zaujme ocet. Prosme Pána, aby naše stěžování proměnil v tanec, aby nám dal smysl pro humor, evangelijní prostotu.
Druhá věc: starat se o druhé. Toto poslání má jediný cíl: přinášet Ježíše druhým, dávat srdcím útěchu evangelia. Rád zde připomínám okamžik, kdy se apoštol Pavel chystá vrátit do Korintu a píše komunitě: „Já velmi rád vynaložím všecko, ano vydám i sám sebe pro vaše duše“.
A pak jedna věc, která je mi tak drahá: prosím, vždycky odpouštějte. A odpouštějte všechno. Odpouštějte všechno a vždycky. Kněžím říkám, aby se ve svátosti smíření příliš nevyptávali. Naslouchejte a odpouštějte.

Drazí bratři a sestry, z celého srdce vám děkuji a přeji vám službu plnou naděje a radosti. Ani ve chvílích únavy či sklíčenosti se nevzdávejte. Obraťte svá srdce zpět k Bohu. Nezapomínejte před Hospodinem plakat! On se projevuje a je nalézán, pokud se staráte o sebe i o druhé. Tímto způsobem nabízí Bůh útěchu těm, které povolal a poslal. Jděte vpřed s odvahou: Bůh vás naplní radostí!

Přeložila česká sekce vatikánských médií, krátil a upravil Martin Holík
https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2024-12/papez-promluvil-k-mistni-cirkvi-na-korsice.html

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.