Myšlenka na den
Když se něco mimořádného děje, buď úplně ztratím chuť k jídlu, nebo mám tendenci jíst zmateně. To znamená nepravidelně a nevyváženě. Bude to asi tím, že mé myšlenky jsou natolik pohlceny starostmi nebo úkolem, který je třeba rychle vykonat, že se na jídlo nesoustředím. To je velká chyba.
Když nedoplňuju svému tělu pohonné látky, nemůžu od něj čekat dobrý výkon. Dovolím-li, aby mě zcela stravovaly myšlenky na práci, úkol, trápení a nikdy si nedovolím vydechnout, sežere mě to úplně. Chce to kázeň. Je to těžké, ale není to nemožné. Pokouším se stanovit si aspoň jedno jídlo denně, u něhož nebudu sledovat telefon ani nic jiného, dokonce si ani nebudu číst. Budu si vychutnávat jídlo, každé sousto pořádně požvýkám a uvědomím si jeho chuť. Bezmyšlenkovitě zhltnutý rohlík nebo nějaká tyčinka sice ztlumí kručení v břiše, ale pořádná strava to není. Žádný problém není tak velký po obědě, jako byl před ním. Půlhodina klidu umožní hledět na úkol z jiných, často překvapivých úhlů pohledu a možná právě v této chvíli naleznete řešení.
Vím, že v tuto chvíli každého napadají námitky, že to nejde, že na to není čas, že si to nemůžete dovolit. Taky jsem takto hlasitě protestovala, když jsem na této frontě bojovala a někdo moudrý mě napomenul. Ale víte co? Bylo to jen v mé hlavě. Je to jen ve vaší hlavě!
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
