Myšlenka na den
Sborový zpěv je obrazem jednoty církve
Milé sestry, milí bratři,
v žalmu jsme zpívali: „Do domu Hospodinova půjdeme s radostí“. Máme tedy kráčet v radosti a chvále vstříc Pánu Ježíši Kristu, Králi vesmíru, mírnému a pokornému Vládci, Tomu, který je počátkem a koncem všech věcí. Jeho mocí je láska, jeho trůnem je kříž a skrze kříž se jeho království rozprostírá po celém světě. „Z kříže vládne“ jako Kníže pokoje a Král spravedlnosti, který ve svém utrpení zjevuje světu nesmírné milosrdenství Božího srdce. Tato láska je také inspirací a důvodem vašeho zpěvu.
Drazí zpěváci a hudebníci, dnes slavíte své jubileum a děkujete Pánu za to, že vám dal dar a milost sloužit mu tím, že nabízíte své hlasy a talenty k jeho slávě a pro duchovní povznesení bratří (srov. II. vatikánský koncil, konstituce Sacrosanctum Concilium, 120). Vaším úkolem je zapojit je do Boží chvály a prostřednictvím zpěvu mít větší účast na liturgickém dění. Dnes vyjadřujete plně své „iubilum”, svou radost, která vychází ze srdce zaplaveného radostí milosti.
Velké civilizace nám darovaly hudbu, abychom mohli vyjádřit to, co nosíme hluboko v srdci a co slova ne vždy dokážou vyjádřit. Všechny pocity a emoce, které se rodí v našem nitru z živého vztahu se skutečností, mohou najít svůj výraz v hudbě. Zejména zpěv představuje přirozený a úplný výraz lidské bytosti: mysl, pocity, tělo a duše se v něm spojují, aby sdělovaly velké věci života. Jak nám připomíná svatý Augustin: „Cantare amantis est”, totiž „zpěv je vlastní těm, kdo milují”: ten, kdo zpívá, vyjadřuje lásku, ale také bolest, něhu a touhu, které přebývají v jeho srdci, a zároveň miluje toho, k němuž se svým zpěvem obrací.
Svatý Augustin nás dále vybízí, abychom kráčeli se zpěvem jako znavení poutníci, kteří ve zpěvu nacházejí předzvěst radosti, kterou pocítí, až dosáhnou svého cíle. „Zpívej, ale jdi dál, pokračuj v dobru“. Být součástí sboru tedy znamená postupovat společně, vzít bratry a sestry za ruku, pomáhat jim kráčet s námi a zpívat s nimi k Boží chvále, utěšovat je v utrpení, povzbuzovat je, když se zdá, že podléhají únavě, a dodávat jim nadšení, když se zdá, že únava nabírá vrchu. Zpěv nám připomíná, že jsme církví na cestě, autentickou synodální realitou, schopnou sdílet se všemi povolání ke chvále a radosti, na pouti lásky a naděje.
Všechny vás svěřuji ochraně svaté Cecílie, panny a mučednice, která zde v Římě svým životem pozvedla nejkrásnější píseň lásky, když se zcela odevzdala Kristu a nabídla církvi své zářivé svědectví víry a lásky. Pokračujme se zpěvem a přijměme ještě jednou za svou výzvu žalmu: „Do domu Hospodinova půjdeme s radostí“.
Překlad - jb -
Přeložila česká sekce vatikánských médií, krátil a upravil Martin Holík.
https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2025-11/lev-xiv-sborovy-zpev-je-obrazem-jednoty-cirkve.html
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
