Čaj do páté

Zatímco předchozí dva jubilejní výlety do šedesátých let v rámci občasníku Rytmy dějin byly tak trochu o přemýšlení, zda už ta pravá „šedesátá“ skutečně začala, u roku 1965 o tom není pochyb. Svět se dal do pohybu a napětí roste na všech frontách. Ve Spojených státech vrcholí boj za lidská práva, zároveň se však země stále hlouběji zaplétá do války ve Vietnamu. Ani za železnou oponou společnost nespí: v Moskvě se koná první spontánní politická demonstrace od druhé světové války, zatímco do Československa začínají jezdit západní umělci a objevují se první pokusy o tzv. socialistické podnikání.

Není snad vhodnější singlová hitparáda, která by všechny tyto nálady odrážela, než americký žebříček Billboard Hot 100. Proto ohlédnutí v Rytmech dějin o 60 let zpět sáhne právě po něm. Vedle naivního snění, jaké nabízeli The Temptations nebo Four Tops, zazní i dospělejší výpovědi The Righteous Brothers či The Beatles. Nepřehlédnutelná je také rebélie The Rolling Stones o nespokojenosti a protiválečný manifest Eve of Destruction z pera textaře P. F. Sloana.

Čaj do páté (Hrajte, kapely!) – hodinka hudby (nejen) pro pamětníky a pamětnice odpoledních čajů. Nepravidelně se v ní budou střídat rubriky Hodinka s dechovkou, Vlak v 16.01 pro příznivce country, trampské hudby a bluegrassu, Swing, to mě baví pro posluchače a tanečníky swingové hudby a konečně Křižovatky pro mezní a hraniční hudební žánry.