Myšlenka na den

Ať církev přijímá všechny a je tak školou pokory

Drazí bratři a sestry, krásný den!

Společné stolování, zejména o svátcích a dnech odpočinku, je v každé kultuře znamením míru a společenství. Evangelista Lukáš ve 14 kapitole vypráví, jak je Ježíš pozván na oběd jedním z výše postavených farizeů. Poznamenává, že spolustolovníci „pozorovali“ Ježíše; byl sledován s jistou podezřívavostí. Ježíš se ovšem stává skutečným hostem, s úctou a upřímností. Vzdává se těch dobrých mravů, které jsou pouze formalitou, aby se vyhnul vzájemnému zaplétání se. Tak ve svém vlastním stylu, pomocí podobenství, popisuje to, co vidí, a vybízí ty, kdo ho pozorují, k zamyšlení. Všimá si totiž předhánění se v obsazování pěkných míst. To se děje i dnes při příležitostech, kdy se zdá být důležité „být viděn“; tak se společné setkání mění v soutěž.

Sestry a bratři, být společně u eucharistického stolu znamená i pro nás nechat mluvit Ježíše. On se rád stává naším hostem a může nám popsat, jak nás vidí. Je velmi důležité podívat se na sebe jeho pohledem: zamyslet se nad tím, jak často redukujeme život na soutěž, jak se snažíme, abychom získali nějaké uznání, jak se zbytečně srovnáváme s ostatními. Prospěje nám zastavit se a zamyslet se, nechat se otřást slovem, které zpochybňuje priority, jež zaměstnávají naše srdce: to je zkušenost svobody. Ježíš nás volá ke svobodě. 

V evangeliu se používá slovo „pokora“, aby se popsala dokonalá forma svobody. Pokora je totiž svoboda od nás samých. Vzniká, když nás Boží království a jeho spravedlnost skutečně zaujmou a my si můžeme dovolit dívat se daleko: ne na špičky svých bot, ale daleko! Ten, kdo se vyvyšuje, jako by obvykle nenašel nic zajímavějšího než sebe sama a v hloubi duše si není sám sebou příliš jistý. Ale ten, kdo pochopil, že je v Božích očích cenný, kdo hluboce cítí, že je Božím synem či dcerou, má větší věci, kterými se může vyvyšovat, a má důstojnost, která září sama o sobě. Ta se dostává do popředí, je na prvním místě, bez námahy a bez strategií, když se místo toho, abychom využívali situace, naučíme sloužit.

Drazí, prosme, aby církev byla pro všechny školou pokory, tedy domovem, kde jsou všichni vždy vítáni, kde se nemusí bojovat o místo, kde Ježíš může stále promlouvat a učit nás své pokoře, své svobodě.

Maria, ke které se nyní obracíme, je skutečně Matkou tohoto domova.


Přeložila česká sekce vatikánských médií, upravil Martin Holík
https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2025-08/angelus-31-8.html

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.