Myšlenka na den
Jak tak přemýšlím o jídle a jeho duchovních rozměrech, napadá mě, že i u jídla je nesmírně důležité načasování. Nemám na mysli žádný konkrétní kuchařský postup, ačkoli tam to platí absolutně. Mám na mysli načasování toho, jaké suroviny kdy používat. Určitě jste zaslechli stížnosti na kvalitu jahod v lednu. Nevoní a ani nechutnají jako opravdové jahody. No jo, proč by taky měly? Buď je přivezli z takové dálky, že je museli trhat zelené anebo vyrostly v nějakém laboratorním prostředí, kde neviděly hlínu ani sluníčko. V lednu se má jíst kysané zelí, cibule, jablka a mrkev.
Jestli se chystáte položit otázku, co je na tom duchovního, jen ji položte. Četla jsem knihu Kazatel. Tam se o načasování píše. Každá věc pod sluncem má svůj čas. Každá věc, tedy i jahody. Ano, globalizace nám s tím hezky zamíchala. Řecké, egyptské, brazilské jahody můžeme mít v lednu. Ale to je čas řeckých, egyptských a brazilských jahod, ne našich. Zdá se mi, že jsme pěkně rozežraní, když potřebujeme mít všechno vždycky. Na nic nechceme čekat. Proč bychom nemohli mít letní ovoce v zimě? A proč bychom je mít měli?
Jednou jsem se setkala s mužem, který žil na Havaji. Cestoval po světě a u nás se zastavil koncem října. V Brně byl v ten čas podzim jak vyšitý. Stromy zářily zlatou a červenou, listy se snášely v malebných obloučcích a všude to vonělo takovou tou podzimní sladkou vůnílehkého tlení. Host se trefil do slunečného víkendu s ranními mlhami. Ze všeho toho byl úplně paf. Nikdy ještě neviděl podzim v naší zemské šířce. Celý ten podzim mu připadal neuvěřitelně krásný. Říkal, že si neuvědomil, jak nudné je to u nich doma na Havaji. Pořád jen modré nebe a všechno zelené. Je to krásné, ano, ale pořád stejné. Fotil jak šílený a říkal, že mu to doma nebudou věřit.
Chápete? Je požehnání nemít vždycky všechno. Je skvělé moci se těšit na jarní jahody a prosincové pečené kaštany. O to víc si je člověk vychutná, když ví, že jsou mu k dispozici jen po omezenou dobu. O to víc žijeme tady a teď, když si uvědomíme, že můžeme něco tak skvělého propást.
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.