Myšlenka na den
Když jsme s manželem zestárli natolik, že jsme dosáhli na oslavení stříbrné svatby, přemýšleli jsme, jak takovou oslavu koncipovat. Jak už jste si mohli všimnout, manžel oslavy příliš nevyhledává, zatímco já ano. Potřebovali jsme najít smysl té oslavy. Proč se slaví dvacet pět let společného manželství? Protože to ti dva vydrželi? To se nám zdálo trochu málo.
Strávili jsme pár procházek po lese a několik posezení u kávy přemítáním a diskutováním o oslavách trvání manželství. Nakonec jsme se rozhodli oslavu uspořádat. A sice oslavu pořádnou. Uvědomili jsme si, že mnozí z našich přátel své manželství k této metě nedovedli. Jistý důvod pro slavení to tedy byl. Ovšem jasné bylo, že to rozhodně není jen naší zásluhou. Chtěli jsme poděkovat přátelům, kteří nás na naší cestě provázeli a v různých těžkých obdobích nám byli oporou. A taky jsme chtěli poděkovat Bohu, protože z něj jsme čerpali sílu, když jsme nevěděli, jak dál. Došlo nám, že velká veřejná oslava může být svědectvím o tom, že to jde, vydržet spolu dvacet pět let a mít se rádi. Třeba to může někoho povzbudit nebo motivovat. A tak jsme se domluvili, že to uděláme veliké. Zarezervovali jsme oblíbenou kavárnu, objednali občerstvení, pozvali kapelu, nachystali projekci historických fotografií a dbali jsme, aby se na výběru snímků objevila většina z pozvaných. A ano, koupila jsem si nové šaty.
Hezké bylo, že většina pozvaných dorazila. Zdálo se mi, že přišli nebo přijeli rádi. Při promítání záběrů z naší minulosti mnozí posmrkávali dojetím, protože si uvědomovali, že jsou součástí našeho příběhu. Pak nastoupila kapela a vzdali jsme bouřlivé díky za Boží milosrdenství. No a potom jsme jedli, pili, hodovali, dobrou vůli spolu měli. Děkovali jsme všem za jejich přátelství a podporu cestou životem. Dostali jsme spoustu dárků a moře požehnání do dalších let. Byl to skvělý nezapomenutelný večer. I pro nás byl povzbuzením, že stojí za to překonávat krize a nedorozumění, protože cítíme zodpovědnost před svými přáteli. Chceme jim být dobrým příkladem.
Mám takový dojem, že slavit s přáteli a projevovat jim vděčnost by se nemělo jednou za dvacet pět let.
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
