Myšlenka na den

Miluju tu jeho odlišnost! Já jsem rychlá on je důkladný. Chápete, já nejsem žádný detailista, aspoň ne ve většině oborů lidské činnosti. Výjimkou může být aranžování květin nebo prostírání stolu, jinak mě nic nenapadá. To znamená, že když uklízím já, je to na první pohled jasně vidět. Nikde se nic neválí, na stole jsou kytky, zrcadlo je vyleštěné a voní něco k jídlu. Při důkladném rozboru by se našla spousta nedostatků, jako třeba smetí pod stolem nebo zašpiněný sporák, ale kdo by je zkoumal, když je tu tak hezky a je něco k jídlu. Když uklízí můj manžel, nenajdete na tom malém území, které zvládl uklidit, ani jedno jediné zrnko prachu. Je to dokonalé. A to je všechno. Proto se tak skvěle doplňujeme.

Zpočátku našeho soužití mi odlišnosti vadily. Nejspíš to bylo tím, že jsem se domnívala, že to, jaká jsem já, je nepochybně správné. Logickou úvahou jsem dospěla k tomu, že kdo je jiný, musí být nutně špatně. Postupem let jsem ztratila hodně iluzí o sobě samé a začala si víc vážit odlišných vlastností. Ještě pořád se mi stává, že kroutím hlavou v údivu nad tím, jak může někdo – nejčastěji můj odlišný manžel – přemýšlet. Není to ale už ten pohoršený údiv, který se mne zmocňoval dřív. Je to pobavené sledování roztomile zvláštního způsobu myšlení a bytí, které mne vlastně nesmírně obohacuje. Nerozumím cestám jeho mysli, ale jsem odhodlaná počkat, až projde všechny slepé uličky všech možností, až uváží všechny způsoby řešení, nad kterými by mne nenapadlo se pozastavit ani na deset vteřin. Už mám vyzkoušeno, že se na konci sejdeme a shodneme se na společném řešení. Já jsem znala řešení hned, ale potvrzení odlišným procesem myšlení je pro mne důležité.

Co když se neshodneme? Pak musíme oba své závěry znovu přehodnotit.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.