Folklorní okénko
Kysuce (někdy také Kysúce) je území rozprostírající se severně od Žiliny směrem k moravským a polským hranicím. Oblast charakterizují horská políčka, louky, lesy, pastviny a malé shluky dřevěných domků. Kysuce byly součástí historické Trenčianské župy. Páteří kraje je řeka Kysuca,který je přítokem Váhu. Ve východní části území se nacházejí Kysucké Beskydy, sever a severozápad tvoří Střední Beskydy, na západě území Kysuc se táhnou Javorníky. Jižní část území pokrývá Kysucká vrchovina. Nejstarší známou osadou v oblasti Kysuce je dnešní město Kysucké Nové Mesto, ležící na důležité obchodní cestě, která vedla údolím řeky Kysuce. Historická sídelní centra najdeme na hradě Strečno a na zámcích v Budatíně a Bytči. Tradiční hudební soubory vycházely z rodinných kapel (Vajčovci a Minárikovci z Horného Vadičova, Tomčalovci ze Staré Bystrice, Kováčovci z Novej Bystrice). Mnohaletou páteř lidového tance a zpěvu z Kysúc reprezentuje FS Kysučan, dětský soubor Kelčovan a zpěvačka Helena Zahradníková.
Folklorní okénko – tematický hodinový folklorní pořad pro milovníky lidových písní. Medailony osobností, rozhovory, pozvánky a hudební novinky – to vše ve Folklorním okénku můžete slyšet ve středu v 16.00 (repríza následující středu ve 3.00).
Související články
Folklorní okénko: Výlet na Slovensko 15 - Kysuce
V dalším Výletu na Slovensko se vypravíme na Kysuce. Kysuce (někdy také Kysúce) je území rozprostírající se severně od Žiliny směrem ke slezským a polským hranicím. Nejstarší známou osadou v regionu je dnešní město Kysucké Nové Mesto. Historická sídelní centra najdeme na hradě Strečno a na zámcích v Budatíně a Bytči. Tradiční lidové hudební soubory vycházely z rodinných kapel (Vajčovci a Minárikovci z Horného Vadičova, Tomčalovci ze Staré Bystrice, Kováčovci z Novej Bystrice). Mnohaletou páteř lidového tance a zpěvu z Kysúc reprezentuje FS Kysučan, dětský soubor Kelčovan a zpěvačka Helena Zahradníková. Nalaďte si Folklorní okénko ve středu 23. dubna v 16 hodin.
